Zvířata a expozice
Frankolín žlutokrký (Francolinus leucoscepus)
Jestli vám frankolín připomíná křepelku, pak nejste daleko od pravdy. Patří skutečně do jejího příbuzenstva, lépe řečeno mezi bažantovité. Je to hlučný a nebojácný pták, aktivní hlavně ráno a navečer.
Foto: Hans Juergen Kuehnel
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | Bažantovití (Phasianidae) |
| Rozšíření | Afrika (severovýchodní Afrika (Etiopie, Somálsko, Keňa, Tanzanie, Uganda)) |
| Biotop | tropický les (křovinaté savany v blízkosti vodních toků, i zemědělská krajina) |
| Potrava | rostliny i živočichové (semena, bobule, hmyz) |
| Rozměry | délka 24–25 cm, z toho ocas 8–11 cm, délka křídla 17–22 cm, hmotnost 400–750 g |
| Rozmnožování | počet vajec 5, inkubace 23–24 dny |
Zajímavosti
Krátké nohy a jakoby přikrčené tělo prozradí, že se frankolíni zdržují převážně na zemi. Silnými drápy rozhrabávají půdu nebo trus slonů či nosorožců a pátrají po semenech, hmyzu a larvách, někteří se živí i měkkýši. V době rozmnožování žijí frankolíni v dočasných párech. Samec si najde vhodné teritorium, které pak bedlivě střeží a brání. Samice zatím sedí na vejcích v hnízdě, které má podobu důlku v zemi. Mláďata jsou jako u všech hrabavých ptáků po vylíhnutí opeřená a velice samostatná, během jednoho či dvou dnů opouštějí hnízdo a už za asi 10 dní dokážou létat.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
