Zvířata a expozice

Pekari Wagnerův (Catagonus wagneri)
Je největší z tří druhů pekariů. Typickými znaky jsou malá kopýtka (adaptace na život v hustém porostu), protáhlý čenich, delší boltce i ocas a bílé chlupy na čenichu. Samec, samice jsou zbarveni podobně. Mláďata nejsou proužkovaná, nýbrž skořicově hnědá.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
Čeleď | Pekariovití (Tayassuidae) |
Rozšíření | Jižní Amerika (Paraguay, Argentina, jižní Brazílie) |
Biotop | tropický les (horké, suché křovinaté oblasti s roztroušenými stromy, hustá spleť trnitých keřů a lián) |
Potrava | části rostlin (kakatusy a další sukulenty, lusky či jiné plody, kořeny bromélií a dalších epifytů) |
Rozměry | délka těla 90-117 cm, délka ocasu 2,4-10,2 cm, výška v kohoutku 52-69 cm, hmotnost 29,5-40 kg |
Rozmnožování | březost trvá přibližně 151 den (5 měsíců), samice rodí 1–4 mláďata |
Zajímavosti
Jihoameričtí pekariové zastupují na tomto kontinentě prasata a své vzdálené příbuzné nezapřou. Většinu času věnují pátrání po potravě a plochým rypákem přerývají měkkou půdu. Až do roku 1972 byli pekariové Wagnerovi – nejohroženější ze všech pekariů – považování za prehistorické, vyhynulé zvíře, poté však byla zjištěna populace na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye. Pekariové Wagnerovi žijí v rodinných skupinkách, jejichž členové se dorozumívají pestrou paletou zvuků a své území si důrazně brání před vetřelci. Teritorium i ostatní členy skupiny značkují mléčně bílým výměškem hřbetní pachové žlázy, který se uvolňuje při otírání o vegetaci nebo jiná zvířata. Jsou aktivní během dne, a to i ve velmi horkých oblastech. Trnité sukulenty, jimiž se živí, zbavují ostnů tak, že je válejí po zemi, nebo ostny okoušou a vyplivnou. Dvoudílný žaludek je přizpůsoben k trávení tuhé potravy obsahující kyseliny. Pekariové Wagnerovi obývají poměrně malé území a jsou citliví na lidskou činnost. Jejich početní stavy klesají v důsledku pytlačení a přeměny kdysi odlehlých porostů na velkoplošné ranče. Druh je v Červeném seznamu IUCN zařazen jako ohrožený.
Chov v Zoo Praha
V pražské zoo je pekari Wagnerův chován až od roku 2016 a jeho získání bylo velice prestižní záležitostí. V roce 2019 se nám podařil první odchov – jako teprve třetí zoologické zahradě v Evropě.
Podpora chovu
Naše pekariové Wagnerovi můžete adoptovat, sponzorovat anebo jim koupit tzv. Stravenku.
Umístění v Zoo Praha | Pláně |
---|