Zvířata a expozice
Klokánek krysí (Potorous tridactylus)
Malý druh s tmavošedým zbarvením srsti, špičatým čenichem a částečně chápavým ocasem.
Mimořádně stará samice klokánka krysího Prašivka. Foto: Petr Hamernik, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Málozubí (Diprotodontia) |
| Čeleď | Klokánkovití (Potoroidae) |
| Rozšíření | Austrálie (nesouvisle východní a jihovýchodní Austrálie včetně Tasmánie) |
| Biotop | listnatý a smíšený les (křoviny, lesy) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí (převážně houby, části rostlin, bezobratlí) |
| Rozměry | délka těla 26–40 cm, délka ocasu 19–26 cm, váha 0,7–1,7 kg |
| Rozmnožování | Samice je březí 38 dní a rodí 1 mládě. |
Zajímavosti
Stejně jako další druhy klokánků je mezi savci jedinečný tím, že jeho potravu tvoří ze značné části houby, hlavně podzemní druhy. V jídelníčku těchto trpaslíků jsou houby zastoupeny nejméně z poloviny, ale v některých ročních obdobích tvoří i více než 80 % potravy. Protože houby rostou poměrně roztroušeně, musí při jejich hledání urazit značné vzdálenosti. Jeho domovské území má rozlohu několika desítek hektarů. Vzhledem ke své hrabavé aktivitě jsou klokánci považováni za „inženýry ekosystému“. Rostlinám pomáhají hned dvojím způsobem. Narušují horní vrstvu zeminy a hloubí jámy, ve kterých se drží voda a usazují nánosy naváté větrem, což je skvělé prostředí pro klíčení semen. Napomáhají také šíření semen různých bylin a výtrusů mykorhizních druhů hub, které hrají v ekosystému zásadní roli díky symbióze s kořeny stromů – blahovičníků, kapinic a přesličníků. Na rozdíl od dalších druhů je klokánek krysí aktivní částečně i ve dne. Žije samotářsky, samice buduje pro mládě hnízdo, které vystýlá trávou. Dopravuje ji na místo určení v částečně chápavém ocase.
Ochrana
Málo dotčený druh
Chov v Zoo Praha
Klokánek krysí je v pražské zoo úplnou novinkou – expozici Darwinův kráter osídlil na jaře 2020.
| Umístění v Zoo Praha | Darwinův kráter |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
