Zvířata a expozice

Čichavec zelený (Trichogaster pectoralis)
Má protáhlé tělo a malou hřbetní ploutev. Zato řitní ploutev je velice dlouhá, zatímco břišní ploutve mají podobu úzkého vlákna.
Třída | Ryby paprskoploutvé (Actinopterygii) |
---|---|
Řád | Máloostní (Cypriniformes) |
Čeleď | Guramovití (Osphronemidae) |
Rozšíření | Asie (povodí řek Mekong a Chayo Phraya (Kambodža, Thajsko, jižní Vietnam, Laos), vysazen i jinde v indo-australské oblasti) |
Biotop | sladké vody (stojaté, bohatě zarostlé, mělké stojaté vody, močály, rýžová pole) |
Potrava | části rostlin, bezobratlí (hlavně vodní rostliny, bezobratlí, detritus) |
Rozměry | délka 15−25 cm, hmotnost až 500 g |
Rozmnožování | Samice klade až 5 000 jiker, o potomstvo nepečují. |
Zajímavosti
ČICHAVCI OBECNĚ: čichavci jsou menší až středně velké ryby z čeledě labyrintkovitých (Belontidae). Název dostali podle toho, že mají zvláštní přídatné dýchací orgány (tzv. labyrint), které jim umožňují nadechovat se nad hladinou. Většina čichavců pečuje o potomstvo: buď samec buduje pěnové hnízdo u hladiny a poté hlídá jikry, nebo odchovává potěr v hrdelním vaku (takovým druhům se někdy říká tlamovci).V zoo najdete několik jihoasijských druhů čichavců v akváriích, která tvoří prostředí tropické řeky a nacházejí se ve vstupním prostoru pavilonu Indonéská džungle. ČICHAVEC ZELENÝ: zdržuje se u dna nebo blízko něj. Je snášenlivý a dokonce ani samci v době tření nejsou nijak útoční, i když si označují teritorium mručivými nebo chrochtavými zvuky. Samec pak postaví u hladiny poměrně malé pěnové hnízdo, umístěné pod rostlinami. Tření probíhá pod ním, a protože jikry jsou velmi lehké, stoupají do hnízda a v něm se zachytí. Čichavci zelení o jikry ani o potěr nijak nepečují, na druhou stranu ani nejeví snahu volné jikry ani potěr spolykat. Potěr se líhne po 36 hodinách a ve třech dnech se rozplavává.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.