Zvířata a expozice

Užovka nosatá (Rhynchophis boulengeri)
Je štíhlá, má zelené zbarvení a bělavou spodní stranu hlavy. Oko je opticky maskované černým pruhem táhnoucím se od nozdry ke koutku tlamy. Mláďata do dvou let věku jsou tmavě skvrnitá na světle šedohnědém.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Užovkovití (Colubridae) |
Rozšíření | Asie (severní Vietnam a jihozápadní Čína) |
Biotop | sladké vody, tropický les (hornaté oblasti – hustě zarostlé vlhké lesy 800−2 000 m n. m. s množstvím jezer a potoků) |
Potrava | obratlovci (malí obratlovci, převážně savci) |
Rozměry | Délka těla 100–150 cm, z toho 20–25 % připadá na ocas. |
Rozmnožování | počet vajec 5–10, inkubace 55–63 dní při teplotě 27–28 °C |
Zajímavosti
UŽOVKY OBECNĚ: Mezi užovky řadíme množství nejedovatých nebo jen slabě jedovatých hadů z čeledi užovkovitých. Ta zahrnuje i bojgy, korálovky nebo vejcožrouty. Označení „užovka“ nevymezuje žádnou blíže určenou systematickou skupinu a je rozšířené napříč čeledí bez ohledu na skutečné příbuzenské vztahy. Není proto divu, že mezi užovkami najdeme hady různorodé velikosti, vzhledu i způsobu života. UŽOVKA NOSATÁ: Z horských deštných lesů severního Vietnamu a jihozápadní Číny na první pohled upoutá nápadným výrůstkem na nose, podle kterého dostala české druhové jméno. Jeho funkci neznáme, je však možné, že umocňuje hadovo maskování – nejen, že svou zelenou barvou užovka dokonale splývá s listím stromů, ale roh na nose navíc opticky rozbíjí tvar její hlavy, takže kamufláž je ještě účinnější. Mláďata zase vzhledem napodobují tenké větévky, a jejich barva je proto šedohnědá, s tmavšími skvrnkami. Většinu dne tráví užovka nosatá na nižších větvích stromů či v keřích podél potoků, v noci však slézá i na zem.Chladné období přečkává ve stavu strnulosti. Cítí-li se ohrožena, prudce kmitá ocasem. Její hlavní kořistí jsou drobní obratlovci, především savci.
Chov v Zoo Praha
Chovali jsme je v letech 1991−2000 a pak opět od roku 2006. Tento druh aktuálně chováme v zázemí.