Zvířata a expozice

Želva Spenglerova (Geoemyda spengleri)
Malý druh želvy s oranžovým karapaxem a černým, žlutě lemovaným plastronem. Typický je výrazně zubatý okraj karapaxu a tři podélné kýly na hřbetě. Je dlouhá kolem 15 cm a má nápadně plochý krunýř, v zadní části výrazně zubatý.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Želvy (Chelonia) |
Čeleď | Emydovití (Emydidae) |
Rozšíření | Asie (jižní Čína, severní Vietnam) |
Biotop | sladké vody, listnatý a smíšený les (vlhké horské lesy) |
Potrava | obratlovci (hmyz, hlemíždi, žížaly, myši) |
Rozměry | délka karapaxu 11–15 cm, váha 90–135 g (samci), resp. 150–190 g (samice) |
Rozmnožování | samice klade 1-2 vejce až třikrát ročně, inkubace trvá 74-110 dní |
Zajímavosti
ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. U suchozemských želv je tvrdý a většinou vyklenutý. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA SPENGLEROVA: Patří k nejmenším druhům želv – mláďata měří po vylíhnutí 3–3,5 cm a váží 6–7,5 g. Zbarvení a tvar karapaxu je zjevně maskováním ve spadaném listí. Další adaptací na život v šeru přízemního patra tropického lesa jsou velké oči. Zdržuje se totiž hlavně ve vlhkém podrostu v tropických horských lesích, ráda se však koupe a dobře šplhá. Na suchozemskou želvu je nezvykle masožravá. Jako mnoho jiných druhů asijských želv je ohrožena nadměrným lovem pro maso, chov i léčitelství, ohrožuje ji i kácení a degradace souvislých lesů. V Červeném seznamu IUCN je vedena jako ohrožený druh.
Chov v Zoo Praha
Želvy Spenglerovy jsme chovali již v šedesátých letech. Poté se v zoo objevily znovu až v roce 2014, kdy jsme převzali do péče jedince zabavené Českou inspekcí životního prostředí. Od té doby se podařilo již několikrát odchovat mláďata. V současné době se nacházejí v zázemí.