Lexikon zvířat
Zvířata a expozice
Komba jižní (Galago moholi)
Má velké hnědé oči, poměrně dlouhé a široké boltce a hustou světle šedohnědou srst. Dokáže otočit hlavu o 180 stupňů. Samec a samice vypadají stejně, jen samec bývá trochu těžší než samice.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Primáti (Primates) |
Čeleď | Kombovití (Galagidae) |
Rozšíření | Afrika (Afrika od JAR po Tanzánii) |
Biotop | listnatý a smíšený les (křovinaté savany, řídké lesy a okraje zalesněných oblastí) |
Potrava | rostliny i živočichové (členovci a míza stromů) |
Rozměry | délka těla 14−17 cm, délka ocasu 11−28 cm, hmotnost 142−255 g |
Rozmnožování | Samice je březí 121−124 dny a rodí 1−2 mláďata. |
Zajímavosti
KOMBY OBECNĚ: čeleď kombovitých zahrnuje pět rodů poloopic, jejichž domovem jsou lesy i křovinaté a řídce zalesněné oblasti v subsaharské Africe. Den tiše prospí stočené do klubíčka a se soumrakem se vydávají pátrat po zralých plodech, květech, míze a hlavně po hmyzu, který chytají tlapkami. Vyhledávají zvláště kobylky a saranče. S kořistí se pohodlně usadí, drží ji v rukou a postupně ukusují. V době sucha, kdy je hmyzu nedostatek, se přeorientují na rostlinnou potravu, především na mízu. Takové střídání jídelníčku umožňuje kombám život i v sušších oblastech. Velkými boltci, které si pravidelně vlhčí vlastní močí a ve spánku je skládají k hlavě, komby zachytí každé šustnutí. V nebezpečí prchají dlouhými skoky, při nichž se odrazí silnýma zadníma nohama a doskočí na větev nebo kmen, jehož se pevně chytnou všemi čtyřmi tlapkami. Při skocích udržují rovnováhu huňatým ocasem. Komby žijí v malých rodinných skupinkách. Samice rodí dobře vyvinutá mláďata, která tráví první dny v hnízdě z trávy a listí. KOMBA JIŽNÍ: komby jižní žijí v malých rodinných skupinách, tvořených několika samicemi a jejich mláďaty. Samci jsou samotáři a obhajují teritorium, v němž se nachází domovské území několika samičích skupin. Ve dne komby spí – často v dutinách kmenů akácií nebo jiných stromů. V noci se vydávají hledat potravu, obvykle samostatně. Samice rodí a odchovává mláďata v hnízdě vysoko na stromě – buď staví vlastní, nebo použije opuštěné ptačí hnízdo, případně stromovou dutinu. Rozmnožuje se obvykle dvakrát ročně. Není závislá na vodě, protože veškeré tekutiny získává z potravy.
Chov v Zoo Praha
První mláďata tohoto zřídka chovaného druhu se v Zoo Praha narodila v roce 2015. Od té doby jsme jich úspěšně odchovali více než čtyřicítku.
Články o kombách jižních:
- Komby nezastavil ani arktický mráz (zoopraha.cz)
- Představujeme mláďata z karantény: Komba jižní (zoopraha.cz)
Umístění v Zoo Praha | Afrika zblízka |
---|
ABECEDNÍ REJSTŘÍK
A
B
C
Č
D
Ď
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Š
T
U
Ú
V
W
Z
Ž
Světadíly
Afrika
Čírka hottentotská (diamantová)
Pískomil tlustoocasý (kyjochvost)
Zlatohlávek konžský (Z. skvrnitý)
Zlatohlávek smaragdový kamerunský
Asie
Koroptev hnědoprsá (pruhokřídlá)
Parmička černoskvrnná (vláknoploutvá)
Skalník sundský (modravec sundský)
Slavík Kaliopin (slavík kaliopa)
Sojkovec zlatokřídlý (S. šupinkatý)
Austrálie
Evropa
Jižní Amerika
Severní Amerika
v přírodě nežije
ZOOPRAHA.CZ
Zvířata a expozice
- Lexikon zvířat
- Pomáháme jim přežít
- Kam v zoo
- Expozice mimo areál zoo
- Zoo v číslech
- Zvířecí osobnosti
- Zvířata se učí
Multimédia
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní