Tento pozoruhodný druh cvrčka, který je přizpůsobený životu v jeskynním prostředí, se od běžných cvrčků liší vzhledem i chováním. Na první pohled totiž připomíná spíše podivného pavouka a neumí cvrkat – dorozumívá se jakousi pantomimou a dotyky.

Cvrček jeskynní v expozici pavilonu Afrika zblízka. Foto: Petr Hamerník

Zajímavosti

Cvrček jeskynní je přizpůsoben životu ve tmě. Má drobné oči, orientaci mu tak umožňují především mimořádně dlouhá tykadla a končetiny, kterými vnímá okolní prostor. Na první pohled proto může připomínat spíše pavoukovitého živočicha než běžného cvrčka. Jeho štíhlé tělo má tlumené žlutošedé zbarvení a na nohách lze pozorovat tmavší skvrny. Na rozdíl od většiny cvrčků nevydává typické cvrkání. Nemá stridulační orgán ani sluchové tympanální orgány, klasická akustická komunikace u něj proto zcela chybí. Dorozumívá se jinak: samci při kontaktu se samicí využívají pohyby redukovaných křídel, kývání tělem a důležitou roli hraje také vzájemný dotyk tykadly. I křídla jsou u tohoto druhu výrazně omezená. Samice jsou zcela bezkřídlé, samcům chybí zadní pár křídel a přední pár je redukovaný. V jeskynním prostředí využívá dostupný organický materiál a podobně jako další drobní bezobratlí se podílí na rozkladu živin v místech, kde je potravy omezené množství.

Ochrana

Není hodnocen (IUCN) / nedostatek údajů