Kriticky ohrožená strašilka, v dospělosti leskle černá, se silným a mohutným tělem. Samice dorůstají délky až 15 centimetrů a zadeček mají protažený do špičky. Samci dosahují obvykle délky do 12 centimetrů, zadeček mají jakoby uťatý a k tomu mohutná stehna s trny.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Strašilka humří je nejmohutnější druh nelétavého hmyzu na světě. Původně obývala Ostrov lorda Howea, ležící několik stovek kilometrů od východního pobřeží Austrálie. Zde patřila ke klíčovým druhům tamního ekosystému, utvářejícím podobu celé krajiny. Působením krys, které se na ostrov dostaly ze ztroskotaného parníku v roce 1918, však byla na ostrově zcela vyhubena. Mnoho desítek let pak byla považována za nenávratně ztracený, vyhynulý druh, než došlo v roce 2001 k jejímu znovuobjevení na Ballově pyramidě – více než půl kilometru vysokém mořském skalisku, vzdáleném od Ostrova lorda Howea 23 kilometrů. Typická délka života strašilek humřích činí zhruba dva roky, z toho 8 až 12 měsíců tráví ve fázi nymfy. Černí dospělci aktivují v noci; přes den se ukrývají například v listové opadance nebo různých škvírách, přičemž společně běžně odpočívá velké množství jedinců, přitisknutých těsně jeden k druhému. Mladé nymfy jsou aktivní ve dne a mají jasně zelenou barvu, která je dobře maskuje mezi listy rostlin. Při vylíhnutí mají pouhé dva centimetry a jsou velmi útlé, ale jak rostou, zvolna svou podobu mění, dokud po sedmém svleku nedosáhnou dospělosti. Strašilky humří jsou výhradně býložravé. Na Ballově pyramidě se živí endemickým kajeputem, na Ostrově lorda Howea však pravděpodobně konzumovaly řadu dalších druhů rostlin a v zoo ochotně přijímají například listy fíkovníku velkolistého, slizoplodu černajícího a dubu cesmínovitého nebo výhonky mulenbekie.

Chov v Zoo Praha

Pražský chov strašilek humřích byl založen na jedincích z britského Bristolu. První nymfa se v Zoo Praha vylíhla 7. října 2024 a vzápětí ji následovaly další. V roce 2025 pak byla pro strašilky otevřena expozice Ballova pyramida. Zoo Praha je tak v současnosti jedinou zoo na evropském kontinentu, která strašilky humří vystavuje.

Ochrana

Ve své původní domovině, na Ostrově lorda Howea, byly strašilky humří vyhubeny zavlečenými krysami. Jako zázrakem přežily na nedaleké skalní věži Ballova pyramida. Tamní populace však ani v nejpříznivějších letech nepřevyšuje několik desítek jedinců a mohla by snadno vyhynout v důsledku náhodných událostí, jako jsou sesuvy kamení či půdy nebo extrémní počasí. Proto pro ně od roku 2003 probíhá záchranný chov. V rámci něj bylo z Ballovy pyramidy odvezeno celkem 5 pět jedinců, za cenu ohromného úsilí a osobního nasazení mnoha lidí se je podařilo namnožit a dnes je jich v chovech více než tisíc.

Blíží se čas, kdy strašilky humří budou moci být vráceny do své původní domoviny. Dílčí kroky k tomuto cíli již byly učiněny: byly vytipovány nejvhodnější živné rostliny pro reintrodukované populace a v roce 2019 proběhla na Ostrově lorda Howea rozsáhlá – a zdá se, že úspěšná – deratizace, takže krysy již nebudou představovat nebezpečí.

Snahy o návrat strašilek humřích zahrnují také genetický výzkum, který má ukázat, jak se strašilkami dál chovatelsky pracovat, aby byla zachována co nejvyšší genetická pestrost, a jak přistoupit k jejich reintrodukci. Zoo Praha se na tomto výzkumu dlouhodobě významně podílí.

Speciální webová stránka

• Ballova pyramida

Články o strašilkách

• Záchrana unikátní a kriticky ohrožené strašilky humří v Austráli
• Osudové ztroskotání parní lodi Makambo
• Plánujeme chovat „stromové humry“
• Největší a nejvzácnější aneb stromový humr