Zvířata a expozice
Peřovec andělský (Synodontis angelicus)
Vyznačuje se světlými tečkami na tmavém podkladě, pruhovanými ploutvemi a vykrojenou ocasní ploutví. Kolem úst má tři páry vousků.
Foto: Jaroslav Hofmann, Zoo Praha
| Třída | Ryby paprskoploutvé (Actinopterygii) |
|---|---|
| Řád | Sumci (Siluriformes) |
| Čeleď | Peřovcovití (Mochokidae) |
| Rozšíření | Afrika (Nížinné oblasti Jižní Ameriky) |
| Biotop | sladké vody (Lesy, mokřady, travnaté plochy – vždy poblíž stojatých nebo mírně tekoucích vod) |
| Potrava | rostliny i živočichové (Trávy, byliny i další části rostlin včetně vodních) |
| Rozměry | délka 9–25 cm, v přírodě až 55 cm |
| Rozmnožování | počet jiker 3 000–4 000 |
Zajímavosti
PEŘOVCI: Největší počet druhů z celé čeledi afrických sladkovodních sumečků – peřovcovitých (Mochokidae) – zahrnuje rod Synodontis. Vyznačuje se hladkou kůží bez šupin. Hřbetní ploutev a prsní ploutve mají zesílený první paprsek, který je ostrý a zubatý. České jméno dostali peřovci podle vousků, které jsou rozvětvené a pomáhají při hledání potravy na dně nebo naopak na hladině. Pro zástupce tohoto rodu je charakteristická schopnost stridulace. Tento fenomén je všeobecné více znám u zástupců hmyzu. Jedná se o mechanismus vydávání zvuku třením dvou částí těla o sebe. Peřovci při podráždění vyluzují vrzavé zvuky třením kostí v kloubní jamce prsní ploutve. Zástupci některých jiných rodů jsou též známi tím, že plavou u hladiny břichem nahoru. Mezi rybami rodu Synodontis najdeme sumečky oblíbené mezi akvaristy i druhy lovené pro maso. Pocházejí zejména ze střední a západní Afriky. PEŘOVEC ANDĚLSKÝ: Je teritoriální a aktivní je převážně v noci. Potravu loví jak na dně, tak v celém vodním sloupci. Samice vypouští jikry volně do vody a nijak o ně ani o potěr nepečuje.
Ochrana
Málo dotčený druh
Chov v Zoo Praha
V zoo obývají tůňku pod vodopádem uvnitř pavilonu Rezervace Dja.
| Umístění v Zoo Praha | Rezervace Dja |
|---|
Sociální sítě
