Zvířata a expozice
Osinák africký (Atherurus africanus)
Osináci jsou blízcí příbuzní dikobrazů, podobají se jim však jen částečně. Nejsou totiž zavalití, ale štíhlí, mají dlouhý šupinatý ocas zakončený štětkou světlých tuhých chlupů a bodliny jim rostou pouze na zadní části hřbetu. Zbytek těla kryjí krátké ploché štětiny. Tuhé chlupy na špičce ocasu jsou uprostřed rozšířené a duté, takže když osinák v rozčilení potřásá ocasem, vydávají zvláštní šustivý zvuk.
Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | Dikobrazovití (Hystricidae) |
| Rozšíření | Afrika (západní rovníková Afrika - Gambie, Keňa, Zair) |
| Biotop | tropický les (tropické vlhké lesy) |
| Potrava | části rostlin, plody (listí, plody) |
| Rozměry | délka těla 36–60 cm, délka ocasu 15–23 cm, hmotnost 1,5–4 kg |
| Rozmnožování | březost 100–110 dní, počet mláďat 1–4 |
Zajímavosti
Na rozdíl od dikobrazů obývají osináci převážně lesy, a tak není divu, že se často uchylují před nebezpečím na stromy a dovedou velmi obratně šplhat a skákat, jinak se převážně zdržují na zemi. Také jejich jídelníček se poněkud liší – dávají přednost plodům před tvrdšími kořínky nebo stonky rostlin. Osináka afrického je možné považovat za jakýsi prototyp všech osináků. Žije v rodinných skupinách tvořených rodičovským párem a mláďaty. V noci se tito osináci vydávají hledat potravu, zatímco den tráví v bezpečí skalní rozsedliny, jeskyňky nebo pod kořeny stromů.
Ochrana
Málo dotčený druh
Chov v Zoo Praha
Osináky chováme od roku 2007. Roku 2022 se přestěhovali z Afriky zblízka do Rezervace Dja – nového pavilonu goril a dalších středoafrických živočichů.
| Umístění v Zoo Praha | Rezervace Dja |
|---|
Sociální sítě
