Většinu roku žije na souši a aktivní je v noci, jen v době rozmnožování pobývá ve vodě. Má světlou bradavičnatou kůži se zelenavými skvrnami. U starších samic barvu často doplňují oranžové nebo červené tečky na bradavičkách po stranách těla.

Zajímavosti

Je to žába, která se velmi dobře přizpůsobila životu v blízkosti člověka. Upřednostňuje totiž otevřené, nezarostlé plochy s obnaženou půdou, a zahradám a parkům tak často dává přednost před volnou krajinou, která pro ni bývá příliš zarostlá. Dobře odolává i suchu a horku. V suchých oblastech chodí v noci k vodě, aby se zavodnila, jinak však bývá ve vodě k vidění jen na jaře, v době rozmnožování. Tehdy dospělí jedinci vyhledávají prosluněné, málo zarostlé nádrže bez ryb, aby se zde spářili. Samci vábí samičky charakteristickým cvrčivým voláním, které poněkud připomíná cvrkot hmyzu. Samička klade dvě paralelní rosolovité šňůry o délce dva až pět metrů, ve kterých jsou uloženy až tři řady tmavých vajíček. Pulci se líhnou během tří až šesti dnů od nakladení a bývají jich tisíce. Jen zlomek se však dožije dospělosti. V Česku je chráněna jako silně ohrožený druh.

Chov v Zoo Praha

Ropuchy zelené jsou v Zoo Praha volně žijícím druhem. Spatřit je můžete například v periodické vodní nádrži v antilopím výběhu u Restaurantu Gulab, kterou pro ně v zoo od jara do léta cíleně udržujeme, abychom jim poskytli vhodné místo k rozmnožování. Období od dubna do června (někdy i července), kdy se zde dospělí scházejí a páří, je zároveň jediným obdobím v roce, kdy je lze i během dne pozorovat ve vodě – po zbytek roku jsou dospělé ropuchy zelené převážně suchozemské a noční. Pulci bývají v nádrži k vidění od května do srpna, poté se přemění v malé žabky a rozlezou do okolí.