Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zvířata a expozice

Zvířata a expozice
 

Jeřáb bílý (Leucogeranus leucogeranus)

Je celý čistě bílý, pouze letky jsou černé a výrazná je lysá červená kůže na tváří a okolo očí.

Jeřáb bílý. Foto: archiv Zoo Praha Jeřáb bílý. Foto: archiv Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď Jeřábovití (Gruidae)
Rozšíření Asie (severní Sibiř)
Biotop sladké vody (podmáčené louky, bažinaté okolí sladkých vod)
Potrava rostliny i živočichové (drobní bezobratlí i obratlovci, semena, plody, výhonky)
Rozměry výška těla 140 cm, rozpětí křídel 210–260 cm, hmotnost 4,9–8,6 kg
Rozmnožování počet vajec 2, inkubace 27−29 dní

Zajímavosti

JEŘÁBI OBECNĚ: jeřábi patří do řádu krátkokřídlých spolu s chřástaly, trubači či dropy. Všichni jeřábi mají štíhlé tělo, vysoké nohy, dlouhý krk a ostrý, rovný zobák. Na první pohled připomínají volavky, s nimiž ale nejsou nijak blízce příbuzní. V letu je snadno rozlišíme – jeřábi drží krk natažený, volavky ho esovitě zatahují k tělu. Jeřábi žijí v trvalých párech, ale mimo dobu hnízdění se sdružují do různě početných hejn V době toku je pouto mezi partnery upevňováno pomocí půvabných tanců. Oba partneři se uklánějí, stoupají si „na špičky“, zdvihají křídla, poskakují nebo si dokonce sedají na patní klouby. Přitom hlasitě „troubí“ v duetu. Zvuky jsou vyluzovány díky prodloužené průdušnici, která je stočená a uložená v prohlubni prsní kosti. Úzký vzájemný vztah se projevuje i ve společné péči o vejce i mláďata. Různě velké, ploché hnízdo jeřábi stavějí na zemi. Mláďata jsou sice opeřená prachovým šatem a dovedou hned běhat, ale rodiče je poměrně dlouho hlídají, zahřívají a vodí. Tažné druhy jeřábů překonávají během svých cest mezi zimovišti a hnízdišti obrovské vzdálenosti. Denně urazí 300 až 800 km. Létají většinou ve výškách 2000 m, ale někteří eurasijští jeřábi jsou skutečnými výškovými rekordmany. Při přeletu himálajských vrcholků vystoupají až do výšky nad 10 000 m. Jeřábi létají ve formacích, nejčastěji ve tvaru „V“. Mláďata se drží vždy mezi svými rodiči a při prvním letu se učí znát tahovou cestu. Při letu jeřábi často využívají také stoupajících teplých vzdušných proudů, tzv. termik. Pomocí nich vystoupají do výšky a plachtěním pak bez námahy překonají vzdálenost k další termice.   JEŘÁB BÍLÝ: Dříve byl rozšířený po severní Sibiři od Uralu po Kolymu, kde hnízdil v bažinách tajgy. Dnes přežívají dvě populace vzdálené od sebe přes 3 000 km. Západosibiřskou populaci tvoří hrstka ptáků (a částečně reintrodukovaní jedinci), kteří zimují v severním Íránu. Naprostá většina jeřábů bílých patří k východní populaci, která hnízdí v Jakutsku a zimuje v Číně.

Ochrana

V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako kriticky ohrožený druh. Hlavní hrozbou je úbytek mokřadů na zimovištích i hnízdištích. Podle odhadů žije v přírodě nanejvýš 3 500−4 000 jedinců.

Umístění v Zoo Praha Ptačí mokřady