Je známá též pod názvem ostralka bělolící. Samec této půvabné kachničky má totiž prodloužená střední ocasní pera a po stranách hlavy a části krku zářivě bílou skvrnu. Samice vypadá podobně, jen má tlumenější barvy a kratší ocas.

Zajímavosti

KACHNY OBECNĚ: kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují procezovat potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec, Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět. Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda – nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá.  KACHNA BAHAMSKÁ: je téměř výlučně býložravá, za potravou se potápí pod hladinu celým tělem, panáčkuje nebo zanořuje hlavu a krk. Hnízdo staví v blízkosti vody, ukryté v hustém porostu. Péči o mláďata obstarává jen samice. Odvádí je na chráněnou klidnou vodu, kde se někdy spojí kachňata několika samic do jakési „školky“. Kachna bahamská vytváří několik poddruhů, které se liší zbarvením. Ostrovní populace jsou stálé, ostatní tažné. Žije i ve vyšších polohách And až do 2500 m n. m.

Chov v Zoo Praha

Chováme ji nepřetržitě od roku 1986, v roce 1998 je zaznamenán první úspěšný odchov.