Má štíhlé svalnaté tělo, zřtelný krk a trojúhelníkovitou hlavu. Na béžovém podkladě má tmavou kresbu, přičemž populace na západě Kuby jsou výrazněji zbarvené, na východě jsou světlejší, s méně nápadnou kresbou.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Jedná se o vzdáleného příbuzného hroznýšů, psohlavců a anakond a zároveň největšího z hroznýšovců. Ve volné přírodě se tento nejedovatý had vyskytuje výhradně na karibském ostrově Kuba – je zdejším endemitem. Loví na zemi, na stromech i v jeskyních, kde přečkává zimní měsíce. Dovede se pevně držet ocasem a ulovit letícího netopýra. Je aktivní v noci, o čemž svědčí i velké oči. Ve tmě se orientuje mimo jiné pomocí termoreceptorů, které mají podobu jamek na horní čelisti. Vnímají infrazáření (teplo), které vydávají malí savci nebo ptáci. 

Ochrana

Málo dotčený druh

Chov v Zoo Praha

První hroznýšovci přišli do zoo v letech 1963 a 1965 přímo z Kuby. V roce 1990 k nim přibyli další a od roku 1993 začala zoo tento druh pravidelně rozmnožovat. V současnosti pro hroznýšovce kubánské vedeme Evropskou plemennou knihu (ESB).