Zvířata a expozice
Turako bělobřichý (Corythaixoides leucogaster)
Typický je pro ně silný krátký zobák, chocholka peří na hlavě a dlouhý ocas. Má celkově šedavé zbarvení s ostře ohraničenou bílou spodní částí těla. Dlouhý ocas je šedočerný, s širokým bílým pruhem uprostřed. V letu je nápadná bílá křídelní skvrna. Samec má zobák šedý, samice hráškově zelený.
Foto: Archiv Zoo Praha
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Kukačky (Cuculiformes) |
| Čeleď | Turakovití (Musophagidae) |
| Rozšíření | Afrika (od Etiopie a Somálska po Tanzanii) |
| Biotop | tropický les (suché akáciové savany s roztroušenými stromy do 1 300 m n. m.) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí, plody (bezobratlí (všekazi, saranče), plody, květy akácií) |
| Rozměry | délka 40–75 cm, váha: 170–1 230 g |
| Rozmnožování | počet vajec 1–3, inkubace 16–31 den |
Zajímavosti
Turakové jsou plodožraví afričtí ptáci z příbuzenstva kukaček. Jejich hlasité volání, nesoucí se nad ránem a k večeru krajinou, patří k nejtypičtějším zvukům afrických lesů i savan. Létají těžce a neobratně, zato po větvích stromů a keřů velice zručně šplhají. Pomáhají si při tom čtvrtým prstem, který dokážou otočit dopředu i dozadu. Turako bělobřichý tráví hodně času také na zemi. Má celkově šedavé zbarvení s ostře ohraničenou bílou spodní částí těla. Turakové žijí v trvalých párech, které si průbojně hájí své stálé území. Rodiče budují poměrně neuspořádané hnízdo v korunách stromů či uvnitř hustých keřů a společně se starají o potomky.
Chov v Zoo Praha
Tento druh v současné době nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
