Zvířata a expozice
Komba jižní (Galago moholi)
Má velké hnědé oči, poměrně dlouhé a široké boltce a hustou světle šedohnědou srst. Dokáže otočit hlavu o 180 stupňů. Samec a samice vypadají stejně, jen samec bývá trochu těžší než samice.
Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Primáti (Primates) |
| Čeleď | Kombovití (Galagidae) |
| Rozšíření | Afrika (Afrika od JAR po Tanzánii) |
| Biotop | listnatý a smíšený les (křovinaté savany, řídké lesy a okraje zalesněných oblastí) |
| Potrava | rostliny i živočichové (členovci a míza stromů) |
| Rozměry | délka těla 14−17 cm, délka ocasu 11−28 cm, hmotnost 142−255 g |
| Rozmnožování | Samice je březí 121−124 dny a rodí 1−2 mláďata. |
Zajímavosti
KOMBY OBECNĚ: čeleď kombovitých zahrnuje pět rodů poloopic, jejichž domovem jsou lesy i křovinaté a řídce zalesněné oblasti v subsaharské Africe. Den tiše prospí stočené do klubíčka a se soumrakem se vydávají pátrat po zralých plodech, květech, míze a hlavně po hmyzu, který chytají tlapkami. Vyhledávají zvláště kobylky a saranče. S kořistí se pohodlně usadí, drží ji v rukou a postupně ukusují. V době sucha, kdy je hmyzu nedostatek, se přeorientují na rostlinnou potravu, především na mízu. Takové střídání jídelníčku umožňuje kombám život i v sušších oblastech. Velkými boltci, které si pravidelně vlhčí vlastní močí a ve spánku je skládají k hlavě, komby zachytí každé šustnutí. V nebezpečí prchají dlouhými skoky, při nichž se odrazí silnýma zadníma nohama a doskočí na větev nebo kmen, jehož se pevně chytnou všemi čtyřmi tlapkami. Při skocích udržují rovnováhu huňatým ocasem. Komby žijí v malých rodinných skupinkách. Samice rodí dobře vyvinutá mláďata, která tráví první dny v hnízdě z trávy a listí. KOMBA JIŽNÍ: komby jižní žijí v malých rodinných skupinách, tvořených několika samicemi a jejich mláďaty. Samci jsou samotáři a obhajují teritorium, v němž se nachází domovské území několika samičích skupin. Ve dne komby spí – často v dutinách kmenů akácií nebo jiných stromů. V noci se vydávají hledat potravu, obvykle samostatně. Samice rodí a odchovává mláďata v hnízdě vysoko na stromě – buď staví vlastní, nebo použije opuštěné ptačí hnízdo, případně stromovou dutinu. Rozmnožuje se obvykle dvakrát ročně. Není závislá na vodě, protože veškeré tekutiny získává z potravy.
Chov v Zoo Praha
První mláďata tohoto zřídka chovaného druhu se v Zoo Praha narodila v roce 2015. Od té doby jsme jich úspěšně odchovali více než čtyřicítku.
Články o kombách jižních
| Umístění v Zoo Praha | Afrika zblízka |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
