Zvířata a expozice

Husa malá (Anser erythropus)
Má celkově šedohnědé zbavení a bílou spodinu těla. Typickými znaky jsou žlutý oční kroužek, bílé čelo a krátký, jasně růžový zobák.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | Kachnovití (Anatidae) |
Rozšíření | Asie, Evropa (Vytváří tři subpopulace. Husy hnízdící v evropské části Ruska a ve Střední Asii zimují u Černého moře, východoasijská populace hnízdí ve východní Sibiři a zimuje v Číně a málo početná evropská populace hnízdí v Norsku a na poloostrově Kola a zimuje v Turecku a Řecku.) |
Biotop | sladké vody, travnaté území (otevřená krajina, světlá lesnatá tundra a křoviny na hranici s tajgou, okolí vod a mokřadů) |
Potrava | části rostlin (tzelené části travin i jiných bylin i keříků, za tahu hlavně semena) |
Rozměry | délka 53–66 cm, hmotnost 1,3–2,3 kg |
Rozmnožování | Samice snáší 4–8 vajec, sedí 25–28 dnů. |
Zajímavosti
HUSY OBECNĚ: husy patří spolu s kachnami a labutěmi do řádu vrubozobých. Většinou jsou však méně vázané na vodu než kachny. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák spíše kuželovitý, s ostrými okraji. Kromě toho mají delší krk a nohy posunuté více pod střed těla, takže jejich chůze není tak kolébavá jako u kachen. U většiny druhů se samec od samice nijak výrazně neliší. Jako u všech vrubozobých jsou mláďata hus nekrmivá, což znamená, že jsou po vylíhnutí schopná se pohybovat a jsou chráněna prachovým šatem. HUSA MALÁ: typická žlutým očním kroužkem, se za potravou často vydává dál od vody – do severských světlých lesů nebo na horské svahy, kde oštipuje vše zelené, co najde. Plavat však dovede dobře. U nás se objevuje ojediněle za tahu a i v celosvětovém měřítku její početní stavy klesají.
Ochrana
V důsledku intenzivního lovu v asijské části areálu poklesly její početní stavy v letech 1998−2008 téměř o polovinu. Je proto zařazena v Červeném seznamu IUCN jako zranitelný druh.
Chov v Zoo Praha
Chováme je nejméně od roku 1983.
Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
---|