Zvířata a expozice
Sojkovec lesní (Ianthocincla ocellata artemisiae)
Na první pohled se od ostatních druhů sojkovců liší poměrně výrazným zbarvením – na hnědošedém podkladě má rozeseté bílé skvrnky, také ocas je bíle lemovaný. Hlava je naopak tmavá. Samec a samice vypadají stejně.
Foto: Václav Šilha, Zoo Praha
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Timáliovití (Timaliidae) |
| Rozšíření | Asie (ve třech poddruzích v jihozápadní Číně) |
| Biotop | hory, tropický les (subtropické a tropické vlhké lesy do výšky 3 600 m n. m.) |
| Potrava | rostliny i živočichové (bezobratlí, bobule, semena) |
| Rozměry | délka 30–35 cm, délka křídla 15,5–16,5 cm, hmotnost 90–100 g |
| Rozmnožování | Samice snáší 3–4 vejce a sedí na nich 15–16 dní. |
Zajímavosti
SOJKOVCI OBECNĚ: Přes své české jméno nejsou sojkovci se sojkami nijak příbuzní. Patří sice do řádu pěvců, ale do čeledě timáliovitých. Sojky připomínají snad jen silným zobákem a hlučným chováním. Obvykle se sdružují do menších hejn, jejichž členové jeden za druhým přeletují mezi stromy a pokřikují na sebe. Najdeme je nejčastěji ve smíšených opadavých i vždyzelených lesích, v nížinách i středních polohách. Mezi sojkovci najdeme druhy, pro které je typické kooperativní hnízdění – o mláďata na hnízdě se stará více ptáků než jen rodičovský pár. Hnízdo má podobu misky a je umístěné na stromě nebo v keři. SOJKOVEC LESNÍ: Zdržuje se v malých skupinkách v hustém podrostu, kde čile poskakuje a hledá při tom potravu na zemi. Má výborné krycí zbarvení, takže se prozradí především hlasitým chechtavým voláním. Donedávna byl řazen do rodu Garrulax (jako Garullax ocellatus).
Chov v Zoo Praha
Chov těchto sojkovců začal v roce 2007 příchodem dvou samic ze zoo v Halle. O dva roky později dorazil pár a od roku 2010 se pravidelně rozmnožují.
| Umístění v Zoo Praha | Sečuán - pavilon ptáků z podhůří Himálaje |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
