Zvířata a expozice
Wapiti manitobský (Cervus canadensis manitobensis)
Vzhledem připomíná jelena lesního, má ale širší obřitek a celkově světlejší parohy.
Foto: Archiv Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | Jelenovití (Cervidae) |
| Rozšíření | Severní Amerika (středozápad USA, prérijní oblasti Kanady (Manitoba, Saskatchewan, Alberta)) |
| Biotop | listnatý a smíšený les, jehličnatý les (jehličnaté a smíšené lesy ) |
| Potrava | části rostlin (listy stromů i keřů, tráva a další rostlinná potrava) |
| Rozměry | délka těla 2–2,5 m, délka ocasu 15–18 cm, výška v kohoutku 1,3–1,5 m, hmotnost 240–454 kg |
| Rozmnožování | březost 249–262 dny, počet mláďat 1 |
Zajímavosti
Wapiti je severoamerickou obdobu našeho jelena lesního, kterému je natolik blízce příbuzný, že byl ještě v nedávné době považován (a některými autory dodnes považován je) pouze za jeho poddruh. Z původních oblastí svého rozšíření je v poslední době na mnoha místech vytlačován do hor, kde nedokáže čelit drsné zimě. Proto už leckde vymizel a jinde je vzácný. Podobně jako náš jelen lesní žije wapiti v menších stádech, tvořených po většinu roku samicemi a mláďaty, zatímco samci jsou samotáři. V době říje si dospělý samec najde teritorium, které hájí proti soupeřům. Láká do něj samice, z nichž si vytvoří harém, a které brání hrozbou nebo v soubojích. Potyčky mají podobu ritualizovaného přetlačování parohy a někdy trvají velmi dlouho. Jakmile říje skončí, harémy se rozpadnou. Během zimy samci shazují parohy a nové jim narůstají až na jaře. Samice rodí skvrnité mládě, které je zpočátku ukryté v hustém podrostu.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
