Zvířata a expozice

Batagur kalagur (Batagur borneoensis)
Díky působivým rozměrům a pestrému zbarvení hlavy, které samci získávají v období rozmnožování, patří všichni batagurové k jedněm z nejatraktivnějších vodních želv. Mají hladký plochý krunýř s málo patrnými švy a prsty spojené plovacími blánami, které usnadňují plavání. Samci kalagura mají zelenavý karapax, jenž nese krycí kresbu v podobě přerušovaných podélných pruhů, samice mají krunýř spíše hnědavý, rovněž s podélnými pruhy. Samec má v době námluv krunýř bělavý a především má nápadně zbarvenou hlavu s červeným, černě lemovaným pruhem na nose, samicím se hlava zbarvuje do červeného odstínu. Na předních nohou má kalagur na rozdíl od batagura tuntonga pět drápů.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Želvy (Chelonia) |
Čeleď | Batagurovití (Geoemydidae) |
Rozšíření | Asie (Borneo (Brunei), Malajsie, Thajsko) |
Biotop | sladké vody (Mladí jedinci se zdržují v řekách a jejich přítocích, dospělí obývají ústí řek a mangrovy.) |
Potrava | části rostlin (plody spadané do vody, listy a výhonky vodních a pobřežních rostlin) |
Rozměry | délka karapaxu samců 30−40 cm, samic až 80 cm; hmotnost 10−30 kg |
Rozmnožování | Samice kladou vejce až třikrát za sezonu, průměrná velikost snůšky je 10−12 vajec. Zahrabávají vejce na písčitých plážích nebo říčních březích, kam často putují i z velké dálky. Inkubace trvá 70−90 dní. |
Zajímavosti
Žijí samotářsky a jsou velmi plaší. Většinou se zdržují ve vodě, ukrytí pod kládami nebo v porostu. Občas vylézají a sluní se, ale při sebemenší známce nebezpečí hbitě sklouznou do vody. V době námluv svádějí samci souboje, při kterých se vzájemně koušou.
Ochrana
V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako kriticky ohrožený druh. Příčinou je především intenzivní lov a sběr vajec.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.