Zvířata a expozice

Želva kouro (Cuora couro)
Má na vodní želvu netypicky klenutý krunýř. Charakteristická je olivová až černá hlava s třemi podélnými žlutými pruhy.
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Želvy (Chelonia) |
| Čeleď | Batagurovití (Geoemydidae) |
| Rozšíření | Asie (jihovýchodní Asie) |
| Biotop | sladké vody, tropický les (nížinné tropické deštné lesy s prohřátými stojatými vodami (mělké rybníčky, také rýžová pole apod.)) |
| Potrava | rostliny i živočichové (vodní i suchozemské rostliny, houby, vodní bezobratlí, rybky) |
| Rozměry | délka karapaxu až 21,5 cm |
| Rozmnožování | Samice klade 1−6 kulovitých vajíček, inkubace trvá průměrně 76 dní. |
Zajímavosti
ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. Vodní želvy mají krunýř plochý, mnohdy pružný až kožovitý, někdy výrazně potlačený. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA KOURO: Až do roku 2023 byla vnímána jako poddruh želvy amboinské (Cuora amboinensis), fylogenetické výzkumy však odhalily, že se ve skutečnosti jedná o samostatný druh. Je vysloveně teplomilná. Většinu času tráví ve vodě, i když ráda odpočívá na ostrůvku nebo na březích. Samice zahrabává vajíčka do hnízda v měkkém, dobře odvodněném substrátu. Patří k takzvaným krabičkovým želvám, které dokážou zatáhnout hlavu, nohy i ocas do krunýře a poté přiklopit přední a zadní část plastronu tak, že se do krunýře zcela uzavřou. V nebezpečí se ale nejdřív snaží uplavat, protože jsou velmi čilé a obratné.
Chov v Zoo Praha
Pod jménem želva kouro ji v Zoo Praha najdete od roku 2025; již o mnoho let dříve zde však byla chována coby želva amboinská, za jejíž poddruh byla tehdy považována. První jedince získala pražská zoo v roce 2002, kdy se ujala většího množství zbědovaných želv ze zásilky určené pro jídelní stoly, zabavené pašerákům v Hongkongu. Již v dalším roce se tyto želvy poprvé rozmnožily a od té doby se jich vylíhlo v zoo přes 50. Pro všechny želvy, které byly do roku 2023 řazeny do druhu želva amboinská (tedy včetně želvy kouro), vede pražská zoologická zahrada Evropský chovný program (EEP).
| Umístění v Zoo Praha | Indonéská džungle |
|---|








