Zvířata a expozice

Ještěrka zelená (Lacerta viridis)
Je to naše největší a nejbarevnější ještěrka. Ještěrky zelené se vyznačují pohlavní dvojtvárností. Pro samce je typická výrazná kombinace jasně zeleného hřbetu a kobaltově modrého hrdla. Samičky jsou méně zelené nebo dokonce hnědavé a hrdlo mají bělavé.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
Rozšíření | Asie, Evropa (střední a jihovýchodní Evropa, Turecko) |
Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (suché slunné stráně, okraje lesů) |
Potrava | bezobratlí (hlavně hmyz a další bezobratlí, případně malí plazi) |
Rozměry | délka 25−40 cm, hmotnost 30−45 g |
Rozmnožování | Samice klade 5−20 vajec, inkubace trvá 60−100 dní. |
Zajímavosti
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit. To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje. Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy. Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový. Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku. Druhy z chladnějších oblastí bývají vejcoživorodé a jsou známy také druhy, které se rozmnožují partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samce, z neoplozených vajíček. JEŠTĚRKA ZELENÁ: je aktivní ve dne a hodně času tráví sluněním. Podobně jako u ještěrek obecných jsou samičky jakoby stydlivější, méně se ukazují, méně propátrávají své teritorium. Samci bývají, zvláště na jaře, stále v pohybu. Na jaře opouštějí zimní úkryty nejprve samci (od poloviny března, u nás později) a obsazují vhodná teritoria. O dva týdny později následují i samice. Samci vyhánějí soupeře, hrozí jim s otevřenou tlamou a neváhají se pustit i do prudkého boje, při kterém se snaží soka kousnout. Samice zahrabává vejce poměrně mělce do písčité nebo jílovité půdy a dál se o ně nestará. V naší přírodě obývá pouze teplé oblasti Čech a jižní Moravu.
Chov v Zoo Praha
Od jara 2014 obývá jedno z přírodních terárií na stezce Zakázance, která protíná skalní masiv a spojuje dolní a horní část areálu. Při založení zoo byla běžným obyvatelem celého jižního svahu až k hlavnímu vchodu. V průběhu 60. let se však stáhla až do nejzazšího cípu zoo a její populace se snížila na kritickou mez. Příčinou bylo zarůstání svahu akátem bílým, pod nímž neroste vegetace, nastává úbytek bezobratlých a ještěrkám chybí úkryty i potrava. Revitalizace svahu by mohla vést k tomu, že ještěrka zelená znovu vytvoří stabilní a perspektivní populaci.
Umístění v Zoo Praha | Horní část zoo |
---|