Zvířata a expozice

Zebra Böhmova (Equus quagga boehmi )
Poznávacím znakem zebry Böhmovy, která je jednou z nejhojnějších zeber vůbec, jsou široké tmavé pruhy na bílém podkladě, které přecházejí i na hřívu. Druh v Zoo Praha aktuálně nechováme.
Třída | Savci (Mammalia) |
---|---|
Řád | Lichokopytníci (Perissodactyla) |
Čeleď | Koňovití (Equidae) |
Rozšíření | Afrika (východní a jihovýchodní Afrika) |
Biotop | travnaté území (suché a křovinaté savany do 4 000 m n. m.) |
Potrava | části rostlin (hlavně tráva a byliny, méně listy keřů) |
Rozměry | délka těla 220–250 cm, délka ocasu 47–57 cm, výška v kohoutku 110–140 cm, hmotnost 170–320 kg |
Rozmnožování | Samice je březí 12 měsíců a rodí 1 mládě. |
Zajímavosti
ZEBRY OBECNĚ: Zebry jsou lichokopytníci, kteří stejně jako jiní koňovití došlapují na špičku prostředního prstu, opatřenou tvrdým kopytem. Kopáním se také brání a zvláště v zadních nohou mají obrovskou sílu. Typickým znakem zeber je tmavé a světlé pruhování, které se liší nejen mezi různými druhy, ale i mezi jedinci. Je tedy stejně jedinečné jako otisky prstů. O významu druhů se stále vedou diskuze. Jisté je, že pomáhají rozbít obrys zvířete ve vysoké trávě a chvějícím se horkém vzduchu, což přispívá ke zmatení predátorů či krevsajícího hmyzu. Zebry žijí v různě početných a organizovaných skupinách, od menších harémů po velká stáda. Dorozumívají se pachy, postoji, pohyby, výrazem obličeje i různými hlasovými projevy. ZEBRA BÖHMOVA: Představuje jeden z poddruhů takzvaných stepních zeber. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4 500 m n. m., nejčastěji však stáda těchto zeber zastihneme v nižších polohách v savaně a buši, vždy poblíž vody, za kterou někdy putují i na velké vzdálenosti. V období migrací se sdružují do tisícových agregací, velmi často společně s pakoni i jinými antilopami. Základem společenského uspořádání stád jsou harémy vedené jedním hřebcem, jindy se jedná o skupiny klisen nebo mladých hřebečků.
Ochrana
málo dotčený druh
Chov v Zoo Praha
Druh v Zoo Praha aktuálně nechováme. Zebry Böhmovy chovala pražská zoo ve dvou vlnách. Poprvé to bylo v letech 1949−1970, podruhé od roku 2004. V první etapě bylo odchováno 15 mláďat (první v roce 1959). V druhé jsme zpočátku chovali jen klisny, ke kterým se hřebec připojil v roce 2014.