Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zvířata a expozice

Zvířata a expozice
 

Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis)

Má tělo pokryté tuhými chlupy, ostny a bodlinami. Na hřbetě tvoří jakousi hřívu, kterou dikobraz v rozčilení naježí. Některé ostny na ocase jsou duté, a když zvíře při hrozbě ocasem potřásá, vydávají chřestivý zvuk.

Foto: Archiv Zoo Praha Foto: Archiv Zoo Praha

Třída Savci (Mammalia)
Řád Hlodavci (Rodentia)
Čeleď Dikobrazovití (Hystricidae)
Rozšíření Afrika (subsaharská Afrika kromě pouští na jihozápadě)
Biotop travnaté území (savany a křovinatý buš s kamenitými plochami a výchozy)
Potrava části rostlin (podzemní části rostlin, spadané plody, kůra)
Rozměry délka těla 53–83 cm, délka ocasu 2–13 cm, hmotnost 13–27 kg
Rozmnožování Březost trvá 90–94 dny, počet mláďat 1–3.

Zajímavosti

DIKOBRAZI OB ECNĚ: dikobrazi jsou velcí hlodavci, kteří žijí jen v Evropě, Africe a Asii. Jejich ostny tedy nikdy nemohly zdobit indiánské mokasíny – v Americe žijí sice podobní, ale jen vzdáleně příbuzní urzoni. Typické dikobrazí ostny vznikly přeměnou chlupů a mohou být různě dlouhé a tvrdé. Novorozené mládě má bodlinky měkké, ale během několika dní mu rovněž ztvrdnou. Ostny jsou velice účinnou zbraní, i když je dikobrazi nevystřelují. Při ohrožení se však dovedou bleskově otočit, couvnout a naježené ostny pak snadno uvíznou v těle nepřítele, kde mohou zanechat bolestivé rány, které se lehce zanítí. Než ale dikobraz zaútočí, snaží se nepřítele zastrašit mručením, dupáním a chřestěním dutými bodlinami na konci ocasu. Dikobrazi jsou aktivní nejčastěji v noci a den tráví v norách, které si sami hrabou. Rostlinnou potravu hledají na zemi. V zoo chováme dva druhy.  DIKOBRAZ JIHOAFRICKÝ: tohoto druhu je to samice, kdo provokuje samce k páření. Je-li v říji, otáčí se k němu zády, zvedá ocas a bodliny sklápí směrem od něj. Žije samotářsky nebo v rodinných skupinách s různě starými mláďaty. Ta mají hned po narození otevřené oči, vyvinuté zuby a měkké ostny, které brzy ztvrdnou. Zpočátku tráví čas v měkce vystlaném pelechu v podzemní noře. Dikobrazové si hloubí až dvacetimetrové nory sami a uchylují se do nich v nebezpečí a v době odpočinku. Často také využívají přirozené skalní úkryty.

Chov v Zoo Praha

Patří k poměrně novým druhům. První přišli v roce 2003, rozmnožovat se začali v roce 2004.

Umístění v Zoo Praha Afrika zblízka