Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Zvířata a expozice

Zvířata a expozice
 

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Jespáci bojovní jsou středně velcí bahňáci s pozoruhodnou pohlavní dvojtvárností. Samci se od samic liší nejen větší velikostí, ale v době toku především bohatým péřovým límcem kolem krku. Může být bílý, rezavý nebo téměř černý. Společně s prodlouženými pery na hlavě, oranžovými lysými tvářemi a černou skvrnou na hrudi slouží během okázalého toku jako nepřehlédnutelný signál, lákající samice a zastrašující soky.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď Kulíkovití (Charadriidae)
Rozšíření Afrika, Asie, Evropa (Hnízdí v severní Eurasii, zimuje v západní a jižní Evropě, v Africe, jižní Asii a v Austrálii.)
Biotop moře, sladké vody, travnaté území (travnaté mokřady, mořské pobřeží, vlhké louky)
Potrava části rostlin, bezobratlí (bezobratlí, na zimovišti i části rostlin)
Rozměry délka těla 20–32 cm, rozpětí křídel 46–58 cm, hmotnost 70–250 g
Rozmnožování počet vajec 4, inkubace 23–24 dny

Zajímavosti

V době toku se samci shromažďují na tradičním tokaništi, na které se dominantní samci často vracejí mnoho let. Satelitní samci nemají vlastní teritorium, ale využívají okrajové části tokaniště teritoriálních samců. Jespáci hnízdí na zemi, v mělké hnízdní jamce ukryté v porostu. Jsou tažní a z hnízdišť v severní Eurasii migrují v široké frontě do tropické Afriky, částečně také do jižní Asie. Právě v době tahu je na našem území zastihneme nejčastěji, především na jaře. Jen vzácně však lze pozorovat tok a hnízdění zatím nebylo zaznamenáno vůbec.

Chov v Zoo Praha

V novodobé historii zoo je chováme od roku 2010, i když není vyloučeno, že bývali chováni i dříve.

 

Umístění v Zoo Praha Ptačí mokřady