Záchrana karase obecného

Karasovi obecnému, kdysi běžné rybě našich tůní, dolních toků řek či návesních rybníčků, dnes v Česku hrozí vyhynutí. Zoo Praha se ve spolupráci s Akademií věd ČR, Českou zemědělskou univerzitou a Českým rybářským svazem podílí na jeho záchraně a návratu do přírody.
Zaoblená hřbetní ploutev je dobrým určovacím znakem karase obecného. Na rozdíl od kapra chybějí karasům vousky. Foto: Rostislav Štefánek
Měj karase i ty! Nová fáze záchrany téměř vyhubené ryby
Zoo Praha hlásí další úspěch v záchraně karase obecného. Tuto donedávna běžnou, dnes však u nás kriticky ohroženou rybu se podařilo v rybnících Českého rybářského svazu rozmnožit na desítky tisíc jedinců. Nyní Zoo Praha nabízí karase obecného také soukromým chovatelům a dalším zájemcům, kteří se chtějí zapojit do jeho záchrany.
Veškeré informace najdete ZDE.
Mistr přežití...
Původním prostředím karase obecného (Carassius carassius) byly stojaté či pomalu tekoucí vody, slepá ramena řek nebo zarůstající tůně v záplavových oblastech. Jde o nestálé prostředí, kde by jiné ryby nepřežily, zatímco karas obecný přežije krátkodobé zamrznutí i několikaměsíční pobyt ve vodě s nedostatkem kyslíku. Tehdy vytváří zakrslou formu, která přepnutím na anaerobní metabolismus vyrábí vlastní kyslík z tělesného tuku. V úživných vodách, zvláště v přítomnosti dravých ryb, zas karas tvoří tzv. vysokou formu, která se díky svému tvaru hůře stává jejich kořistí.

Karas obecný – zakrslá forma. Malí jedinci karase obecného mají typickou skvrnu u kořene ocasu.
Foto: Rostislav Štefánek
... na pokraji vymření
Se zemědělskou přeměnou krajiny zaniklo i přirozené prostředí karase obecného, který našel útočiště v menších rybnících, požárních nádržích nebo zatopených lomech. Zde však začal podléhat vysazování kapra obecného (Cyprinus carpio) a zavlečeného karase stříbřitého (Carassius gibelio). Oba druhy karasovi obecnému potravně konkurují a také se s ním mohou křížit. Karas stříbřitý se navíc umí snadno rozmnožit díky takzvané gynogenezi – nepohlavnímu množení, kdy k vývinu zárodků stačí mlíčí cizího druhu, aniž však dojde k přenosu genů.
Proto nevypouštějte do vod karasy stříbřité, zlaté, vánoční kapry ani další druhy ryb – můžete tím způsobit nenapravitelnou škodu!

Nepůvodní druh karas stříbřitý. Od karase obecného jej odlišuje zejména rovná či vykrojená hřbetní ploutev.
Foto: Rostislav Štefánek.
Projekt Zachraň karase!
Myšlenka na záchranu karase obecného se objevila v roce 2020, když pražská zoo hledala smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v dolní části areálu. Koryto muselo být nejprve vypuštěno, vyvápněno a doplněno o vodní rostliny i břehové porosty, kde by se mohly ryby třít.
Díky odborníkům z Biologického centra AV ČR a Českého rybářského svazu jsme získali karasy, kteří dnes v několika rezervoárech Zoo Praha (rybníček u Dětské zoo či nádrže v areálu v Dolním Dobřejově) tvoří pojistné populace pro návrat ryb do přírody. Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři se stal v listopadu 2022 prvním místem, kam jsme vysadili karasy patřící k čisté labské linii, původní české formy, mizející z našich vod. Genetický původ ryb ověřují spolupracovníci z ČZU.

Kurátor Petr Velenský u rybníčku v Dětské zoo při odchytu karasů obecných pro vypouštění.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
V červnu 2023 se pak projekt překlopil z pilotní do plnohodnotné fáze, když byli geneticky testovaní karasové obecní slavnostně vypuštěni do revitalizovaného rybníka v Přerově nad Labem. Poté následovalo více než dvacet dalších lokalit, od Kamýku nad Vltavou přes Višňovou u Příbrami či Albrechtice nad Vltavou až po retenční nádrž v Motole nebo tři Chodovecké nádrže v pražských Záběhlicích. Koncem roku 2024 se zde nacházely již desítky tisíc čistokrevných karasů obecných – udržitelná genetická základna pro další reintrodukce. V roce 2025 Zoo Praha pokračovala v projektu, mimo jiné vypuštěním 250 malých karasů obecných do retenční nádrže Interlov v pražské Michli.
Do výběru lokalit vhodných pro reintrodukci se může zapojit i veřejnost. Více na zachrankarase.cz.

Malí karasi obecní před vypuštěním do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Související články:
ZOOPRAHA.CZ
Kontakt
- Zoologická zahrada hl. m. Prahy
U Trojského zámku 120/3
171 00 Praha 7
Tel.: +420 296 112 230
Datová schránka ID: es6fem5
e-mail: pr@zoopraha.cz
Press
Partneři Zoo Praha
Ostatní









