Záchrana karase obecného

Zaoblená hřbetní ploutev je dobrým určovacím znakem karase obecného. Na rozdíl od kapra chybějí karasům vousky. Foto: Rostislav Štefánek

Mistr přežití...

Původním prostředím karase obecného (Carassius carassius) byly stojaté či pomalu tekoucí vody, slepá ramena řek nebo zarůstající tůně v záplavových oblastech. Jde o nestálé prostředí, kde by jiné ryby nepřežily, zatímco karas obecný přežije krátkodobé zamrznutí i několikaměsíční pobyt ve vodě s nedostatkem kyslíku. Tehdy vytváří zakrslou formu, která přepnutím na anaerobní metabolismus vyrábí vlastní kyslík z tělesného tuku. V úživných vodách, zvláště v přítomnosti dravých ryb, zas karas tvoří tzv. vysokou formu, která se díky svému tvaru hůře stává jejich kořistí.

Karas obecný – zakrslá forma. Malí jedinci karase obecného mají typickou skvrnu u kořene ocasu.
Foto: Rostislav Štefánek

... na pokraji vymření

Se zemědělskou přeměnou krajiny zaniklo i přirozené prostředí karase obecného, který našel útočiště v menších rybnících, požárních nádržích nebo zatopených lomech. Zde však začal podléhat vysazování kapra obecného (Cyprinus carpio) a zavlečeného karase stříbřitého (Carassius gibelio). Oba druhy karasovi obecnému potravně konkurují a také se s ním mohou křížit. Karas stříbřitý se navíc umí snadno rozmnožit díky takzvané gynogenezi – nepohlavnímu množení, kdy k vývinu zárodků stačí mlíčí cizího druhu, aniž však dojde k přenosu genů.

Proto nevypouštějte do vod karasy stříbřité, zlaté, vánoční kapry ani další druhy ryb – můžete tím způsobit nenapravitelnou škodu!

Nepůvodní druh karas stříbřitý. Od karase obecného jej odlišuje zejména rovná či vykrojená hřbetní ploutev.
Foto: Rostislav Štefánek.

Projekt zachraň karase!

Myšlenka na záchranu karase obecného se objevila v roce 2020, když pražská zoo hledala smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v dolní části areálu. Koryto muselo být nejprve vypuštěno, vyvápněno a doplněno o vodní rostliny i břehové porosty, kde by se mohly ryby třít.

Díky odborníkům z Biologického centra AV ČR a Českého rybářského svazu jsme získali karasy, kteří dnes v několika rezervoárech Zoo Praha (rybníček u Dětské zoo či nádrže v areálu v Dolním Dobřejově) tvoří pojistné populace pro návrat ryb do přírody. Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři se stal prvním místem, kam jsme vysadili karasy patřící k čisté labské linii, původní české formy, mizející z našich vod. Genetický původ ryb ověřují spolupracovníci z ČZU.

Do výběru dalších lokalit vhodných pro reintrodukci se může zapojit i veřejnost. Více na zachrankarase.cz.

Kurátor Petr Velenský u rybníčku v Dětské zoo při odchytu karasů obecných pro vypouštění.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Související články:

• Pomáháme přežít českému karasovi
• Zoo Praha začala se záchranou karase obecného
• Začal návrat karase obecného do Česka. Zoo Praha vypustila první ryby ve Vinoři 
• Zoo Praha vypustila v Přerově nad Labem kriticky ohrožené karasy obecné