Rajská palma z Titaniku
Miroslav Bobek | 28. 06. 2025
Ta stará pohlednice mi evokuje dobu sklonku 19. a počátku 20. století, kdy pro společenskou smetánku vznikaly na obou stranách Atlantiku přepychové hotely a kdy ho brázdily stále větší parníky. Nejlepšími příklady mohou být pařížský hotel Ritz nebo zaoceánský parník Titanik. Jak v Ritzu, tak na Titaniku bychom našli to, co tenkrát bylo symbolem luxusu a co zachycuje i pohlednice z mé sbírky: palmový salon. Například na Titaniku se palm court nacházel ve Verandah Café na konci promenády první třídy.

Palmový salon na dobové pohlednici z italského hotelu Florence. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha
Na Titaniku, stejně jako v Ritzu a vůbec ve většině palmových salonů té doby, byla pěstována „rajská palma“ kencie Forsterova. Ta pochází z Ostrova lorda Howea a díky tomu, že se vyznačuje nejen krásným vzhledem, ale také značnou tolerancí k vnějším podmínkám – vydrží jak nižší teploty, tak stín či nižší vzdušnou vlhkost –, je o ni veliký zájem dodneška.
Není jasné, kdy se kencie dostala poprvé do Evropy či Ameriky. Podle znalce Ostrova lorda Howea, Iana Huttona, se v katalozích zahradnických firem poprvé objevila roku 1871 a v následujících letech se o ní již psalo v superlativech. V 80. letech 19. století pak započal ohromný rozmach obchodu s kencií. K její popularitě přitom nemalou měrou přispěla i královna Viktorie, která ji měla v mimořádné oblibě; dokonce si přála, aby během svého pohřbu měla rakev obklopenou těmito palmami.
Ekonomika Ostrova lorda Howea dlouho těžila z lovu velryb, ten však posléze víc než vynahradil obchod se semeny kencie Forsterovy. Zmíněný Ian Hutton o období po roce 1870 píše, že „celá ekonomická a sociální struktura Ostrova lorda Howea se točila kolem tohoto jediného druhu palmy.“
Obyvatelé ostrova sbírali semena kencií nejen z volně rostoucích palem, ale zakládali i jejich plantáže. V roce 1912 byly sklizeny přibližně 4 miliony semen! Velkou ránu tomuto obchodu dala až první světová válka – a ještě větší pak zavlečení krys, k němuž došlo vinou ztroskotání parníku Makambo roku 1918. Krysy vzápětí začaly likvidovat místní faunu a flóru, z velké části endemickou, a nevyhýbaly se ani kenciím. Podle dobové zprávy tak mezi lety 1919 a 1925 skutečně dramaticky poklesl výnos semen, a to ze 4 498 bušlů na pouhých 877 bušlů, tedy přibližně o 80 %.
Sláva kencií však ani v důsledku katastrofy způsobené krysami nezanikla. Další ránu dala sice exportu semen druhá světová válka a po ní začal narůstat i význam příjmů z turismu, ale kencie Forsterova si postavení hospodářsky nejvýznamnější místní rostliny a důležitého vývozního artiklu Ostrova lorda Howea udržela až do současnosti. Vedle semen se odtud vyvážejí i její sazenice. A původ zde mají nejspíš rovněž kencie, které nyní můžete vidět v Zoo Praha, hned vedle chovného zázemí strašilek humřích.
Snímek kencií přímo z Ostrova lorda Howea. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha