Seznamy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ČR

Užovka podplamatá, kriticky ohrožený druh. FOto (c) Mikuláš Velenský

Důkladnější ochranu jim zaručuje zařazení na Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin nebo odpovídajícím seznamu živočichů. Oba tyto seznamy jsou přílohami jedné z vyhlášek stěžejního českého ochranářského zákona, platného od roku 1992: Zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.).  

Seznam zvláště chráněných druhů ČR je pravidelně aktualizován, aby odrážel skutečný stav populací a reagoval na jejich aktuální potřebu ochrany. Zvláště chráněné druhy rozděluje podle míry jejich ohrožení do tří kategorií:

• Druhy ohrožené
• Druhy silně ohrožené
• Druhy kriticky ohrožené

Toto členění zhruba odpovídá mezinárodně používaným kategoriím IUCN (critically endangered – kriticky ohrožený, endangered – ohrožený, vulnerable – zranitelný) a činí tak český systém srozumitelným i pro jiné státy.

Zvláště chráněné druhy mají zákonem zajištěnou ochranu nejen pro sebe, ale i pro své prostředí. To má zaručit, že vinou člověka nepřijdou o vhodné podmínky k životu či růstu.

Před nežádoucí manipulací, za niž se považuje kromě lovu, sběru a obchodování např. i přemisťování nebo rušení, jsou chráněni nejen samotní jedinci, ale i jejich části (např. kořeny rostlin) či vývojová stádia (semena, vejce apod.).

K chovu či pěstování zvláště chráněných druhů je nutné speciální povolení, obvykle vydávané jen ve výjimečných případech, např. pro zoologické či botanické zahrady. V praxi to znamená například to, že zvláště chráněného živočicha (jako je třeba oblíbená veverka) si nemůžeme vzít domů, i kdyby v dobrém úmyslu zachránit opuštěné mládě. Pokud narazíme na takovéhoto tvora v nouzi, ohlásíme nález nejbližší záchranné stanici pro handicapované živočichy, jejíž zaměstnanci mu zajistí odbornou pomoc.