Plemenné knihy

Základní informace

Zoo Praha  |  05. 08. 2013


Plemenné knihy slouží k přesné registraci všech zvířat daného druhu, která jsou chována v lidské péči. S jejich pomocí lze sestavovat chovné skupiny tak, aby nedocházelo k nežádoucímu příbuzenskému křížení apod.

Kůň Převalského, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha Kůň Převalského, foto (c) Tomáš Adamec, Zoo Praha

Plemenné knihy mohou být mezinárodní – pak zahrnují údaje od chovatelských institucí celého světa – nebo regionální. V případě evropských zahrad je takovou regionální knihou Evropská plemenná kniha (European Studbook – ESB). Ta je z hlediska koordinace chovu jednotlivých druhů jakýmsi předstupněm Evropského záchovného programu (EEP ).

Na rozdíl od koordinátora EEP neřídí vedoucí Evropské plemenné knihy chov druhu v jednotlivých zoo, ale pouze ho sleduje. Na požádání však může zahradám poradit s přesunem zvířat nebo jejich spárováním. Teprve pokud vedoucí plemenné knihy na základě shromažďovaných údajů usoudí, že je pro uchování zdravé populace potřebná větší kontrola chovu a jeho centrální řízení, navrhne přesunutí druhu do EEP. K jednomu takovému přesunu došlo například v roce 2012 u supů mrchožravých, když byla pražská zoo (do té doby spravující plemennou knihu supů) pověřena koordinací chovu druhu v rámci Evropského záchovného programu.

Kdo Evropskou plemennou knihu pro ten který druh povede a zda bude vůbec vedena, určují odborné komise Evropské asociace zoologických zahrad  – tzv. Taxonomic Advisory Group. Definitivní schválení potom ještě provádí výkonný orgán asociace – EAZA Office. Nezáleží jen na tom, kdo kolik zvířat vlastní, ale také na tom, zda má schopnosti a podmínky k vedení plemenné knihy.

Plemenná kniha je nástroj, který pomáhá řídit chov určitého druhu zvířete. Proto se může stát, že je chovatelská instituce úspěšná v rozmnožování určitého druhu, ale protože tento druh nikdo jiný nerozmnožuje, není vedena ani plemenná kniha. To je případ dracén guyanských, které pražská zoo úspěšně rozmnožuje, a přece nevede jejich plemennou knihu. Kde není žádný chov, není potřeba jeho řízení.

Pražská zoo vede:

  • Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského
  • Mezinárodní plemennou knihu leguána kubánského
  • Evropskou plemennou knihu želvy černavé
  • Evropskou plemennou knihu orlície bornejské
  • Evropskou plemennou knihu ocelota stromového
  • Evropskou plemennou knihu komby ušaté a komby jižní
  • Evropskou plemennou knihu krysy (velemyši) obláčkové a krysy (velemyši) největší

Krysa obláčková, foto (c) Pavel Brandl, Zoo Praha