Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Tiskoviny

Zoo Praha / Prague Zoo
 

Kachnička mandarínská (Aix galericulata)

Samec ve svatebním šatě má na hlavě splývavé peří vytvářející typickou „přilbu“ a srpovitě zahnutý rozšířený prapor loketních letek. Samice je celkově šedohnědá, s bílými skvrnkami na spodní části těla a bílým proužkem za očima. Zrcátko, patrné za letu, je modrozelené.

Foto: Archiv Zoo Praha Foto: Archiv Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď Kachnovití (Anatidae)
Rozšíření Asie (Hnízdí od východní Sibiře přes Čínu po severní Japonsko, zimuje v jižní Číně a Japonsku.)
Biotop sladké vody, listnatý a smíšený les (lesy v blízkosti řek a jezer)
Potrava rostliny i živočichové (vodní rostliny, měkkýši, hmyz, drobné rybky, semena)
Rozměry délka 41–51 cm, délka křídla 21–24 cm, hmotnost 0,44–0,50 kg
Rozmnožování Snáší 9–12 vajec, sedí na nich 28–30 dnů.

Zajímavosti

KACHNY OBECNĚ: kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují procezovat potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec, Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět. Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda – nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá.  KACHNIČKA MANDARÝNSKÁ: Pro půvabný vzhled je často chována jako okrasný pták. Tok je velmi okázalý, jak napovídá i vzhled samce. Ten předvádí pestré zbarvení i nápadné letky. Přitom krouží kolem samice, náznakově pije a potřásá křídly, případně se potápí. Pár pak spolu často žije několik let. Hnízdí ve stromové dutině, samice ji vystýlá prachovým peřím. Na vejcích sedí sama a poté láká mláďata zvláštním voláním ze země. Kachňata na tento signál vyšplhají na okraj hnízda a volným pádem přistanou na zemi, odkud je matka odvede k vodě.

Chov v Zoo Praha

První záznamy o chovu této kachničky pocházejí z roku 1981. Protože se však jedná o mláďata vylíhlá v zoo, je zřejmé, že kachničky mandarínské mohli návštěvníci zoo obdivovat již dříve.

Umístění v Zoo Praha Dolní část zoo