Tiskoviny
Špaček pagodový (Temenuchus pagodarum)
Vyznačuje se hnědavým zbarvením a černou čepičkou a chocholkou delšího peří na hlavě, kterou v rozrušení nebo při zpěvu vztyčuje. Zároveň načepýří delší béžová pera na hrdle.
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Řád | Pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Špačkovití (Sturnidae) |
| Rozšíření | Asie (Hnízdí v Nepálu a Indii, v zimě zalétá na Srí Lanku a v létě se objevuje v západním a severovýchodním Himálaji.) |
| Biotop | tropický les (suché lesy, křovinatý buš, okolí lidských sídel) |
| Potrava | rostliny i živočichové (plody, semena, bezobratlí, především hmyz) |
| Rozměry | délka 21 cm, hmotnost 70 g |
| Rozmnožování | Samice snáší 3–5 vajec, na kterých sedí 14 dnů. |
Zajímavosti
ŠPAČCI OBECNĚ: Špačkovití (Sturnidae) jsou starosvětskou čeledí středně velkých pěvců nejčastěji tmavého zbarvení, často s kovovým leskem. Kromě vlastních špačků mezi ně patří také tropické majny, loskutáci či leskoptve. Jsou to obvykle pospolití ptáci a mnoho z nich vytváří obrovská hejna, která společně létají za potravou či na nocležiště. Ve velkých koloniích také často hnízdí. České jméno „špaček“ přitom není označením výlučné skupiny, která by byla jasně vyčleněná od ostatních špačkovitých, ale je volně užíváno napříč čeledí. Špačci tak obývají prakticky celý areál výskytu čeledi. Mnoho z nich je také známo svou schopností zručně napodobovat nejrůznější zvuky, pro kterou bývají chováni v domácnostech. ŠPAČEK PAGODOVÝ: Má melodický hlas a dokáže napodobit hlasy jiných ptáků i okolní zvuky. Hnízdí v dutinách stromů (nebo budkách) obvykle ve výšce 5 až 10 metrů nad zemí. Vytváří malá hejna, často s jinými druhy špačkovitých ptáků či dokonce papoušků. Potravu hledá hlavně na zemi, k odpočinku vylétá do korun stromů.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
