Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Tiskoviny

Zoo Praha / Prague Zoo
 

Agamka písečná (Phrynocephalus mystaceus)

Nenápadné hnědošedé zbarvení dokonale splývá s písečným prostředím. Další adaptací pro život v pouštích jsou štíhlé prsty opatřené řadou výrůstků, které pomáhají agamce pohybovat se po písku. Typická je velká, shora zploštělá hlava.

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Třída Plazi (Reptilia)
Řád Šupinatí (Squamata)
Čeleď Agamovití (Agamidae)
Rozšíření Asie (střední Asie )
Biotop poušť a polopoušť (písečné duny a další sypké písky s řídkým travním porostem a keři )
Potrava bezobratlí (části rostlin, hmyz (brouci), pavouci, vzácně i menší ještěři a květy pouštních rostlin )
Rozměry délka těla 22–24 cm, z toho polovina připadá na ocas, hmotnost až 55 g
Rozmnožování klade 2−4 vejce, inkubační doba je v průměru 60 dní

Zajímavosti

AGAMY OBECNĚ: agamy jsou zástupci početné čeledi agamovitých. Obývají nejrůznější prostředí od vyprahlého australského vnitrozemí po koruny stromů v asijských tropických lesích, a tomu odpovídá i jejich vzhled. Pouštní druhy mívají nenápadné barvy a zploštěné tělo bez hřebenů, naopak druhy z pralesů se často vyznačují pestrými barvami a mnohé z nich mají podél páteře výrazné hřebeny nebo kýl nad ocasem. Společná však pro ně je denní aktivita, častá pohlavní dvojtvárnost a jídelníček sestávající převážně z drobných živočichů. Jen některé agamy požírají i části rostlin, například květy či plody. Mezi agamami nalezneme druhy vejcorodé i vejcoživorodé, vejcorodost však převládá. Podobně jako chameleoni, kteří jsou agamám blízce příbuzní, i mnohé agamy dokážou pohybovat každým okem zvlášť. Mnoho jich také dovede měnit barvu kůže. Vyjadřují tím hlavně své rozpoložení a stav: jinou barvu má například březí samice, jinou zase samec hájící své území. Změnou barvy však také mohou uspíšit prohřátí těla po ránu nebo zmírnit jeho přehřívání během horkého dne, protože různé barvy pohlcují sluneční teplo odlišnou měrou.    AGAMKA PÍSEČNÁ: při hrozícím nebezpečí nepříteli zmizí tak, že se příčným chvěním těla rychle "ponoří" do písku. Pokud je nutné útočníka zastrašit, doširoka rozevře tlamu a roztáhne červeně zbarvenou kožní řasu, kterou má v koutcích, přičemž navíc syčí, frká, stáčí a zas rozbaluje ocásek a dělá proti nepříteli výpady. Samci ráno často nehybně stojí na vyvýšeném místě, vztyčeni na předních nohou, a natáčejí se tak, aby je případný sok dobře viděl. Prudkým stáčením ocasu oznamují své nároky na teritorium.

Chov v Zoo Praha

Podle dochovaných záznamů se tyto agamky objevily v zoo v letech 1957, 1974 a 2011 (bez určení poddruhu). V roce 2006 zoo chovala poměrně krátce nominátní poddruh P. m. mystaceus a od roku 2011 je v chovech zastoupen poddruh P. m. galli. Zatím se vylíhlo 14 mláďat.

Umístění v Zoo Praha Pavilon šelem a plazů