Tiskoviny

Létavka černoblanná (Rhacophorus nigropalmatus)
Je to jedna z největších létavek – tropických stromových žab, které využívají blány mezi prsty ke klouzavému letu mezi stromy. Jasně zelená základní barva dospělých jedinců je výtečným maskováním v listoví. Přísavné disky na konci rozšířených prstů zajišťují pevný úchop i na kolmých plochách.
Třída | Obojživelníci (Amphibia) |
---|---|
Řád | Žáby (Anura) |
Čeleď | Létavkovití (Rhacophoridae) |
Rozšíření | Asie (Jihovýchodní Asie) |
Biotop | tropický les (tropické deštné lesy) |
Potrava | bezobratlí (drobní živočichové, hlavně hmyz) |
Rozměry | délka 9–10 cm, hmotnost 36–43 g |
Rozmnožování | okolo stovky vajec ve snůšce, inkubace 3 dny (údaje z chovu) |
Zajímavosti
Létavky černoblanné procházejí v průběhu života pozoruhodným vývojem vzhledu. Mladé žabky bezprostředně po proměně z pulců, kdy ještě nejsou schopny klouzavého letu, mají kůži jasně červenou a bradavičnatou. Zdánlivě tak na sebe strhávají pozornost, ve skutečnosti se však jedná o dobré maskování: při odpočinku na listu totiž ze všeho nejvíce připomínají trus, takže jsou pro potenciální predátory zcela nezajímavé. Jak rostou, jejich barva se postupně mění na zelenohnědou s bílými skvrnami, jakou najdeme také u „krabích“ pavouků. Teprve plně vzrostlé žáby jsou svrchu jednolitě zelené a jejich kůže je více méně hladká; při vyrušení nebo v pohybu se pak odhalí sytě žluté boky a okraje nohou a bělavá spodina těla. Za své jasně zelené zbarvení vděčí létavky černoblanné karotenoidům z potravy. Pokud jich v rozhodujícím období vývoje nemají dostatek, získají natrvalo modrozelenou barvu. Létavky jsou striktně stromové žáby a velké blány mezi prsty u nich proto získaly novou funkci: neslouží k plavání, ale ke klouzavému letu. Když se létavka potřebuje rychle dostat z jednoho stromu na druhý (například aby unikla predátorovi), vrhne se z větve dolů a široce roztáhne prsty, přičemž blány mezi nimi jí poslouží jako miniaturní kluzáky. Díky nim dokáže překonat vzdálenost až 15 metrů a také měnit směr, aby přistála přesně tam, kde potřebuje. Do vody létavky nevstupují dokonce ani kvůli rozmnožování. Místo toho jen slezou na větve rostoucí nevysoko nad vodní hladinou a samice zde zadníma nohama vyšlehají ze speciálního hlenu pěnové hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci padají z hnízda rovnou do vody, kde probíhá jejich vývoj, trvající přibližně 5–7 týdnů.
Chov v Zoo Praha
Umístění v Zoo Praha | Indonéská džungle |
---|