Tiskoviny

Želva Smithova (Pangshura smithii)
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Želvy (Chelonia) |
Čeleď | Batagurovití (Geoemydidae) |
Rozšíření | Asie (jižní Asie (Pákistán, Indie, Bangladéš, Nepál)) |
Biotop | sladké vody (pomalu tekoucí zarostlé vody, mokřady) |
Potrava | rostliny i živočichové (hlavně vodní rostliny, občas i vodní živočichové) |
Rozměry | Délka karapaxu 17,5–55 cm, hmotnost 200−1000 g (nižší hodnoty platí pro samce). |
Rozmnožování | Klade 14–19 vajec, inkubační doba není známa. |
Zajímavosti
ŽELVY OBECNĚ: Želvy jsou starobylí plazi, kteří se na Zemi objevili před 220 miliony lety, tedy v době, kdy zde vládli dinosauři. Od té doby se nijak výrazně nezměnil ani jejich vzhled, ani způsob života. O jejich anatomii, fyziologii i chování bylo napsáno mnoho, a přece jsou občas pro člověka záhadou. Pro všechny druhy je typický krunýř skládající se z horního karapaxu a spodního plastronu, který je přirostlý k části kostry. Vodní želvy mají krunýř plochý, mnohdy pružný až kožovitý, někdy výrazně potlačený. Kromě krunýře se však želvy mohou pochlubit i dalšími zvláštnostmi. Nemají zuby, ale okraje jejich čelistí jsou tak tvrdé a ostré, že si poradí nejen s tuhými plody, ale v případě některých druhů i s kostmi. Značná vytrvalost a odolnost želv souvisí s jejich schopností vyrovnat se s vysokou koncentrací kyseliny mléčné ve svalech. Všechny želvy jsou vejcorodé, vejce kladou na souši a o snůšku nepečují. Mnohé druhy putují na kladiště na velké vzdálenosti a využívají stejná místa po tisíce let. ŽELVA SMITHOVA: Je to vysloveně vodní želva, která vylézá na kameny nebo kmeny jen během slunění. Je velice plachá a při sebemenší známce nebezpečí hbitě sklouzne do vody. Je zajímavé, že v populacích bylo zjištěno více samic než samců.
Chov v Zoo Praha
Chováme ji od roku 2006, první mláďata se vylíhla v roce 2008. Byl to první úspěšný odchov v lidské péči.
Umístění v Zoo Praha | Čambal - pavilon gaviálů |
---|