Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Tiskoviny

Zoo Praha / Prague Zoo
 

Kachnička šedoboká (Callonetta leucophrys)

Po celý rok jsou samci zbarvení poměrně výrazně – mají světlou hlavu s černým pruhem přes čelo a temno až do zátylku, rezavý až olivově hnědý hřbet, šedé boky a narůžovělou hruď s černými skvrnkami. Samice jsou méně pestré. Obě pohlaví mají černý ocas, světlý kostřec a kontrastní bílou skvrnu na křídlech.    

Foto: Petr Rošický, Zoo Praha Foto: Petr Rošický, Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď Kachnovití (Anatidae)
Rozšíření Jižní Amerika (střední Jižní Amerika východně od And)
Biotop sladké vody, tropický les (tropické bažinaté lesy, močály a lesní jezera)
Potrava části rostlin (různé části rostlin)
Rozměry délka 35−38 cm, hmotnost 190−360 g
Rozmnožování Snáší 6–12 vajec, sedí na nich 26–28 dnů.

Zajímavosti

KACHNY OBECNĚ: kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují procezovat potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec, Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět. Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda – nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá.  KACHNIČKA ŠEDOBOKÁ: vzhledem ke skrytému způsobu života v neprostupných lesích víme o jejím životě velmi málo, údaj o době inkubace je z chovů. Žije v párech nebo malých skupinách. Hnízdí v dutinách stromů nebo ve starých hnízdech jiných druhů ptáků, což je pro plovavé kachny dost netypické. Odborníci ovšem zatím nemají jasno, jako jsou vlastně příbuzenské vztahy této úhledné kachničky. Je možné, že má blíž k husovcům než k typickým kachnám. Svědčí o tom i pozorování z chovu v lidské péči – o mláďata pečují oba rodiče, což je právě pro husovce charakteristické. Na vejcích ale sedí jen samice.

Umístění v Zoo Praha Dolní část zoo