Tiskoviny

Ještěrka paví (Timon pater)
Je to statná ještěrka s celkově zeleným (u samců) až hnědozeleným (u samic) zbarvením. Typické jsou okrouhlé skvrny, které mají v dospělosti barvu v různých odstínech modré, bez lemování. Mladí jedinci mají bílé, černě lemované skvrny.
Třída | Plazi (Reptilia) |
---|---|
Řád | Šupinatí (Squamata) |
Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
Rozšíření | Afrika (severní Afrika (Alžírsko, Tunisko)) |
Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (křoviny, suché středomořské lesy, travnaté oblasti, skály, zídky, olivové háje – do poloh kolem 2 000 m n. m.) |
Potrava | bezobratlí (hmyz a další bezobratlí) |
Rozměry | délka těla 23 cm, délka ocasu až 37 cm |
Rozmnožování | Samice klade 2−3x za sezonu 2−20 vajec. |
Zajímavosti
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit. To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje. Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy. Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový. Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku. Druhy z chladnějších oblastí bývají vejcoživorodé a jsou známy také druhy, které se rozmnožují partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samce, z neoplozených vajíček. JEŠTĚRKA PAVÍ: je aktivní během dne s výjimkou horkých poledních hodin. Zdržuje se převážně na zemi, i když dovede obratně šplhat. Hlavní součástí jídelníčku jsou mravenci a brouci. Samci v době námluv obhajují teritorium, ze kterého vyhánějí soupeře. Hrozící rituály často končí přímým soubojem. Samice před kladením vajec vyhrabe několik zkušebních jamek, než se rozhodne, kam snůšku nakonec zahrabe. O vejce se pak již nestará. Chladné měsíce tráví tyto ještěrky ve stavu strnulosti (hibernují).
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.