Tiskoviny

Pštros dvouprstý (Struthio camelus)
Samci jsou převážně černí, s bílými pery na křídlech a případně ocasu, který je u některých poddruhů béžový. Samice jsou šedohnědé. Krk a hlava jsou porostlé jen jemným prachovým peřím. Typické jsou velké oči, široký plochý zobák a silné nohy se dvěma prsty, zakončenými mohutnými drápy.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Pštrosi (Struthioniformes) |
Čeleď | Pštrosovití (Struthionidae) |
Rozšíření | Afrika (dvě oddělené populace – jižní a východní a střední Afrika) |
Biotop | poušť a polopoušť (polopouště, savany ) |
Potrava | části rostlin, bezobratlí (části rostlin, bezobratlí) |
Rozměry | délka těla 1,7–2,7 m, délka ocas 49 cm, délka křídla 90 cm, hmotnost 90–160 kg |
Rozmnožování | počet vajec 2–11, inkubace 42–46 dní |
Zajímavosti
Pštros dvouprstý je největším dnes žijícím ptákem. Nedovede sice létat, ale o to zdatnější je běžec. Vyvine rychlost až 50 km/h (tedy jako dostihový kůň) a navíc dokáže v běhu prudce měnit směr. V nohou má tak obrovskou sílu, že je schopen se kopáním ubránit i útočícím lvům nebo hyenám. Pštrosi hnízdí na zemi, ale na rozdíl od jejich australských příbuzných emuů či jihoamerických nanduů se o vejce stará nejen samec, nýbrž i samice. Do mělkého důlku snese veliká, až dvoukilová vejce několik samic. Poté na ně zasedne samec, kterého v noci vystřídá dominantní samice. Po světě je dnes pštros k vidění také na farmách, kde je chován pro maso a peří.
Chov v Zoo Praha
Pštrosy chováme s různě dlouhými přestávkami od roku 1971, i když podle vyprávění pamětníků byli v zoo i v předchozím období.
Umístění v Zoo Praha | Africký dům |
---|