Tiskoviny
Paještěrka stepní (Eremias arguta)
Štíhlý druh s olivovým až hnědavým zbarvením a barevnými skvrnkami na hřbetní straně těla. Poddruh E. a. uzbekistanica, který v současné době chováme, má tmavě lemované okrouhlé skvrny, seřazené do pravidelných příčných řad.
Foto: Petr Velenský, Zoo Praha
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Čeleď | Ještěrkovití (Lacertidae) |
| Rozšíření | Evropa (Asie, od Rumunska po Mongolsko ) |
| Biotop | travnaté území ( polopouště + hory, na severu areálu stepi a písčitá pobřeží, na jihu suché horské oblasti až do výšky 2 500 m n. m. ) |
| Potrava | bezobratlí (hmyz, pavouci a další bezobratlí ) |
| Rozměry | délka do 20 cm, z toho 50 % ocas, hmotnost 20–26 g |
| Rozmnožování | samice klade až 12 vajíček v jedné nebo dvou snůškách ročně. Počet vajíček závisí na velikosti samice a zeměpisném rozšíření daného poddruhu. Mláďata se líhnou po více než 2 měsících |
Zajímavosti
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit. To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje. Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy. Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový. Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku. Druhy z chladnějších oblastí bývají vejcoživorodé a jsou známy také druhy, které se rozmnožují partenogeneticky, tedy bez přítomnosti samce, z neoplozených vajíček. PAJEŠTĚRKA STEPNÍ: obývá rozlehlý areál od Rumunska po Mongolsko. V oblastech s písčitými půdami si hrabe hluboké nory, ve stepích využívá nor jiných živočichů nebo přirozených puklin. Samice klade až 12 vajíček.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
