Tiskoviny

Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus)
Má silné žlutavé nohy a žlutočerný zobák. Nápadné jsou především velké, světlé oči, které dytíkům zajišťují vidění i za šera. Naopak zbarvení je typicky krycí, hnědavé, s hustým skvrněním. Právě díky němu unikají dytíci pozornosti i v holé krajině, kterou obývají, a přitištění k zemi mohou nerušeně trávit den odpočinkem.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Čeleď | Kulíkovití (Charadriidae) |
Rozšíření | Afrika, Asie, Evropa (V době hnízdění nesouvisle v Evropě a v západní Asii po Indii, vzácně i na území Česka, zimuje ve Středomoří a v Africe) |
Biotop | poušť a polopoušť, travnaté území (otevřená, obvykle suchá krajina, pobřežní duny) |
Potrava | bezobratlí (hmyz a další drobní živočichové) |
Rozměry | délka 40-46 cm, rozpětí křídel 76-88 cm, hmotnost 290–535 g |
Rozmnožování | počet vajec 1–3, inkubace 24–27 dní |
Zajímavosti
DYTÍCI OBECNĚ: svým chováním a pohybem poněkud připomínají čejky či kulíky, se kterými patří do společného řádu dlouhokřídlých, na rozdíl od nich jsou však aktivní v noci. Celý život tráví na zemi a létají jen neochotně, když už ale musí vzlétnout, je jejich let prudký a rychlý. Nápadné jsou na nich především velké, světlé oči, které jim zajišťují vidění i za šera, naopak zbarvení je typicky krycí, v různých odstínech hnědé, béžové a černé. Právě díky němu unikají dytíci pozornosti i v holé otevřené krajině, kterou obývají. Přitisknuti k zemi mohou nerušeně trávit den odpočinkem. Samci a samice vytvářejí často celoživotní páry. V sezení na vejcích, snášených do jednoduchého důlku v zemi, se oba rodiče střídají a společně také chrání vylíhnutá mláďata. Ta jsou nekrmivého typu, což znamená, že mají prachové peří a jsou poměrně soběstačná. Již krátce po vylíhnutí pobíhají s rodiči, kteří se při jejich obraně neváhají agresivně postavit dokonce i většímu predátorovi. Mimo období rozmnožování se dytíci sdružují do hejn o desítkách až stovkách jedinců. Převážná většina druhů dytíků je stálá a často se za celý život nevzdálí od místa svého vylíhnutí na víc než několik kilometrů. V Zoo Praha můžete pozorovat několik zástupců této nevelké skupiny ptáků, pocházejících z různých světadílů. DYTÍK ÚHORNÍ: je jako jediný dytík stěhovavý. Během hnízdního období se s ním můžeme setkat od Španělska až po Indii a vzácně i na území Česka, na zimu ale většina ptáků odlétá do zimovišť ve Středomoří a v Africe. Celý život tráví na zemi a létají jen neochotně, když už ale musí vzlétnout, je jejich let prudký a rychlý. V sezení na vejcích, snášených do jednoduchého důlku v zemi, se oba rodiče střídají a společně také chrání vylíhnutá ptáčata. Ta jsou nekrmivého typu, ochmýřená a poměrně soběstačná. Již krátce po vylíhnutí pobíhají s rodiči, kteří se při jejich obraně neváhají agresivně postavit ani většímu predátorovi.
Chov v Zoo Praha
V novodobé historii chováme dytíky úhorní od roku 2003 a od roku 2008 je rozmnožujeme. Dytíci se v zoo objevovali již dříve, ale záznamy jsou neúplné.
Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
---|