Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Tiskoviny

Zoo Praha / Prague Zoo
 

Létavka černoblanná (Rhacophorus nigropalmatus)

Je to jedna z největších létavek – tropických stromových žab, které využívají blány mezi prsty ke klouzavému letu mezi stromy. Jasně zelená základní barva dospělých jedinců je výtečným maskováním v listoví. Přísavné disky na konci rozšířených prstů zajišťují pevný úchop i na kolmých plochách.

Létavka černoblanná, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Létavka černoblanná, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Obojživelníci (Amphibia)
Řád Žáby (Anura)
Čeleď Létavkovití (Rhacophoridae)
Rozšíření Asie (Jihovýchodní Asie)
Biotop tropický les (tropické deštné lesy)
Potrava bezobratlí (drobní živočichové, hlavně hmyz)
Rozměry délka 9–10 cm, hmotnost 36–43 g
Rozmnožování okolo stovky vajec ve snůšce, inkubace 3 dny (údaje z chovu)

Zajímavosti

Létavky černoblanné procházejí v průběhu života pozoruhodným vývojem vzhledu. Mladé žabky bezprostředně po proměně z pulců, kdy ještě nejsou schopny klouzavého letu, mají kůži jasně červenou a bradavičnatou. Zdánlivě tak na sebe strhávají pozornost, ve skutečnosti se však jedná o dobré maskování: při odpočinku na listu totiž ze všeho nejvíce připomínají trus, takže jsou pro potenciální predátory zcela nezajímavé. Jak rostou, jejich barva se postupně mění na zelenohnědou s bílými skvrnami, jakou najdeme také u „krabích“ pavouků. Teprve plně vzrostlé žáby jsou svrchu jednolitě zelené a jejich kůže je více méně hladká; při vyrušení nebo v pohybu se pak odhalí sytě žluté boky a okraje nohou a bělavá spodina těla. Za své jasně zelené zbarvení vděčí létavky černoblanné karotenoidům z potravy. Pokud jich v rozhodujícím období vývoje nemají dostatek, získají natrvalo modrozelenou barvu. Létavky jsou striktně stromové žáby a velké blány mezi prsty u nich proto získaly novou funkci: neslouží k plavání, ale ke klouzavému letu. Když se létavka potřebuje rychle dostat z jednoho stromu na druhý (například aby unikla predátorovi), vrhne se z větve dolů a široce roztáhne prsty, přičemž blány mezi nimi jí poslouží jako miniaturní kluzáky. Díky nim dokáže překonat vzdálenost až 15 metrů a také měnit směr, aby přistála přesně tam, kde potřebuje. Do vody létavky nevstupují dokonce ani kvůli rozmnožování. Místo toho jen slezou na větve rostoucí nevysoko nad vodní hladinou a samice zde zadníma nohama vyšlehají ze speciálního hlenu pěnové hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci padají z hnízda rovnou do vody, kde probíhá jejich vývoj, trvající přibližně 5–7 týdnů.

Chov v Zoo Praha

Umístění v Zoo Praha Indonéská džungle