Tiskoviny

Morčák paranský (Mergus octosetaceus)
Tmavou, zeleně kovolesklou hlavu zdobí dlouhá výrazná chocholka. Tělo je šedé s vlnkovaným břichem.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | Kachnovití (Anatidae) |
Rozšíření | Jižní Amerika (Brazílie) |
Biotop | sladké vody (řeky v horských lesích, v zimě dolní úseky řek a jezera) |
Potrava | ryby (ryby, vodní bezobratlí) |
Rozměry | délka 49–56 cm |
Rozmnožování | Samice snáší 3–8 vajec a sedí na nich 32–34 dní. |
Zajímavosti
MORČÁCI OBECNĚ: morčáci jsou štíhlé, převážně severské kachny, i když se s několika druhy setkáme i v horských polohách tropické Asie či dokonce u rychle tekoucích vod v brazilském deštném lese. Obývají sladké vody i mořská pobřeží a živí se hlavně rybkami, což je mezi kachnami výjimečný jev. O rybožravé stravě vypovídá i stavba zobáku, kterým morčáci zaujmou na první pohled. Je totiž úzký, poměrně dlouhý, na okrajích je vyzbrojený zoubky a na špičce má dlouhý, zahnutý nehet. Celkově tak ničím nepřipomíná typický placatý kachní zobák. Loveckou taktikou se morčáci podobají spíše kormoránům než kachnám. Nejprve ponoří hlavu, vyhlédnou si kořist a pak se za ní potopí. Jindy sbírají potravu na dně nebo těsně pod hladinou. Morčáci mívají často různě utvářenou chocholku, která je někdy u samic nevýrazná. Žijí v dočasných párech a většina druhů hnízdí ve stromových dutinách. Jen někteří morčáci budují hnízdo na zemi. MORČÁK PARANSKÝ: Poté, co byl začátkem 20. století vyhuben morčák novozélandský, je morčák paranský jediným druhem morčáka žijícím na jižní polokouli. Jeho prostředím jsou prudké bystřiny s pobřežní vegetací v hornatých oblastech Brazílie. Je teritoriální a hájí poměrně velká území zahrnující úseky řek o délce 8 až 14 km a okolní souš. Žije v monogamním párech. Hnízdo si buduje ve stromových dutinách, pod skalními převisy nebo opuštěných norách pásovců.
Ochrana
Jedná se o jednoho z nejohroženějších vrubozobých na světě. V přírodě zřejmě přežívají jen poslední desítky jedinců. Původně se vyskytoval i v Argentině a Paraguayi, dnes zřejmě přežívá pouze v Brazílii. Ohrožuje ho ztráta prostředí, zejména znečištění řek, stavba přehrad a odlesňování, které vede k erozi a degradaci půdy, což se opět podepisuje na stavu řek. Protože jsou jedinci na svá teritoria silně vázaní, ztráta prostředí pro ně de facto znamená zánik v daném místě.Ve spolupráci s brazilským Zooparkem Itatiba se podílíme na záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.
Chov v Zoo Praha
Chováme je od roku 2024 jako jediná zoo mimo Jižní Ameriku a teprve druhá na světě.
Umístění v Zoo Praha | Ptačí mokřady |
---|