Tiskoviny
Pískomil štětkatý (Gerbillus (Dipodillus) dasyurus)
Pískomil štětkatý dostal jméno podle prodloužených chlupů na konci ocasu. Má neobvykle tmavý hřbet.
Foto: Archiv Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | Myšovití (Muridae) |
| Rozšíření | Afrika, Asie (severní Afrika a Blízký východ – od delty Nilu po Arabský poloostrov) |
| Biotop | poušť a polopoušť (suché polopouště a skalnatá krajina s roztroušenými stromy a sezonní vegetací) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí (semena, části rostlin, bezobratlí) |
| Rozměry | délka těla 8–11 cm, délka ocasu 9,5–11,5 cm, hmotnost 22–31 g |
| Rozmnožování | Samice je březí 18–22 dní a rodí 3–7 mláďat. |
Zajímavosti
PÍSKOMILOVÉ OBECNĚ: V suchých pouštích a polopouštích, v savaně i v kulturní krajině v Africe a Asii žijí pískomilové, malí hlodavci podobní myším. Dokážou skvěle hospodařit s vodou obsaženou v potravě, takže nepotřebují pít. Aby se vyhnuli vysokým denním teplotám, jsou aktivní obvykle za šera a v noci a den tráví v norách, jejichž ústí často zasypou. Také mláďata se rodí v hnízdě v podzemí. Jsou holá, mají zavřené oči a jsou zcela odkázaná na péči matky. Samice může zabřeznout několikrát ročně, ale pokud se tak stane v době kojení, dojde k prodloužené březosti a nový zárodek se začne vyvíjet až po odstavení mláďat. PÍSKOMIL ŠTĚTKATÝ (známý také jako pískomil tmavý) je aktivní v noci. Vyhledává prostředí spíše skalnaté nebo hlinité, písčinám se vyhýbá. Hrabe si dva typy nor – jednoduché s 1–3 vchody, které slouží hlavně jako úkryt před predátory, a složitější se 4–5 vchody, kde se nachází i hnízdo pro odchov mláďat. V přírodě se dožívá v průměru 2,5 let, v lidské péči i více než 4 roky.
Chov v Zoo Praha
Pod jménem pískomil tmavý jsme je chovali již v roce 2005. V roce 2019 přišli noví pískomilové ze Zoo Plzeň.
| Umístění v Zoo Praha | Afrika zblízka |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
