Lama alpaka (Vicugna pacos)
Foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha
Třída |
Savci (Mammalia)
|
Řád |
Sudokopytníci (Artiodactyla)
|
Čeleď |
Velbloudovití (Camelidae)
|
Rozšíření |
Jižní Amerika (domácí zvíře, chována hlavně v Peru a Bolívii, ale i jinde včetně USA nebo Austrálie)
|
Biotop |
travnaté území, hory (travnaté a křovinaté oblasti v Andách až do 4 800 m n. m.)
|
Potrava |
části rostlin (tráva a jiná vegetace rostoucí nízko při zemi)
|
Rozměry |
délka těla 1,2–2,5 m, délka ocasu 60–80 cm, výška v kohoutku 94–104 cm, hmotnost 55–65 kg
|
Rozmnožování |
samice je březí 342–345 dnů a rodí jedno mládě
|
Zajímavosti
LAMY OBECNĚ: Lamám se někdy přezdívá „bezhrbí velbloudi“ nejen proto, že patří do stejné skupiny sudo-kopytníků, ale také pro jejich nenáročnost a vytrvalost. Tak jako jsou velbloudi nepostradatelní v pouštích, uplatňují se lamy v jihoamerických horách. Díky měkkým mozolům na spodní straně prstů se bezpečně pohybují i na uzoučkých stezkách a skalních římsách, vydrží dlouho bez vody a stačí jim chudá horská vegetace. Divoké lamy žijí v různě početných skupinách, tvořených samicemi a mladými zvířaty doprovázenými jedním dospělým samcem, který si je brání před ostatními. Jakéhokoliv narušitele samec zahání kopáním a pliváním. Teritorium si lamy označují hromadami trusu, který hromadí na určitých místech, takže jsou značky viditelné na velkou vzdálenost.
LAMA ALPAKA: je zdomácnělá lama, proto ji u nás vystavujeme v Dětské zoo. Dlouho se soudilo, že jejím předkem byla divoká lama guanako, dnes se však vědci domnívají, že se vyvinula z drobnější vikuně. Huňatý kožich alpaky naznačuje, že dokáže úspěšně čelit drsným klimatickým podmínkám vysoko v jihoamerických Andách, kde je její domov. Na rozdíl od lamy krotké není alpaka využívána jako nákladní zvíře, ale jen pro kvalitní vlnu a netučné maso.