Tiskoviny
Šváb harlekýn (Neostylopyga rhombifolia)
Samec i samice jsou výrazně skvrnití a mají zkrácená přední křídla, zadní chybějí úplně.
| Třída | Hmyz (Insecta) |
|---|---|
| Řád | Švábi (Blattodea) |
| Čeleď | Švábovití (Blattidae) |
| Rozšíření | Asie (Původně pochází z jihovýchodní Asie, dnes však žije i na severu Austrálie, v Mexiku, na Madagaskaru i jinde.) |
| Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (okolí lidských sídel – vlhká, zarostlá místa ) |
| Potrava | rostliny i živočichové (Jsou vysloveně všežraví a nepohrdnou žádným zbytkem, na který narazí. ) |
| Rozměry | délka 20−25 mm |
| Rozmnožování | Ootéka obsahuje obvykle 22 vajíčka. |
Zajímavosti
ŠVÁBI OBECNĚ: Švábi patří k nejúspěšnějším živočichům na Zemi. Objevili se před miliony lety a od té doby se téměř nezměnili. Jsou dokonale přizpůsobeni k pozemnímu životu. Mají ploché tělo, takže proklouznou i velmi úzkými skulinami. Jsou schopni neuvěřitelně rychle běhat – za jedinou sekundu urazí padesátinásobek vlastní délky. Během dne se ukrývají a začínají aktivovat až za šera a v noci, kdy jim nehrozí tolik nebezpečí. Orientují se hmatem, a to pomocí dlouhých tykadel i krátkých smyslových chloupků na spodní straně těla. K přežití jim nepochybně pomáhá i to, že jsou vysloveně všežraví a nepohrdnou žádným zbytkem, na který narazí. Samice v době rozmnožování buď klade vajíčka, zabalená ve vaječném pouzdru (ootéce), nebo rodí přímo živé, bezkřídlé nymfy, které se podobají dospělým. ŠVÁB HARLEKÝN: Patří k nelétavým druhům, ale o to rychleji běhá a dovede také skvěle šplhat i po svislém povrchu. Zdržuje se v okolí domů, ale do budov nevstupuje. Samice vytváří ootéku dlouhou asi 12 mm a nosí ji několik dní, než ji odloží na vhodném místě. Často ji pak zamaskují kousky rostlin. Vývin nymf trvá 286−302 dny.
Chov v Zoo Praha
Chováme ho od roku 2008.
| Umístění v Zoo Praha | Afrika zblízka |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
