Tiskoviny
Myš páskovaná (Lemniscomys striatus)
Má přiléhavou srst. Na tmavohnědém hřbetě se táhnou světlé podélné proužky a řady světlých skvrnek. Spodní strana těla je bělavá, nohy hnědé.
Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | Myšovití (Muridae) |
| Rozšíření | Afrika (střední a západní Afrika) |
| Biotop | travnaté území (savany, křoviny a buš do nadmořské výšky 1 800 m) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí (semena i další části rostlin, občas hmyz) |
| Rozměry | délka těla 93−142 mm, délka ocasu 92−155 mm, hmotnost 40−63 g |
| Rozmnožování | Samice je březí 25 dní a rodí v průměru 4−5 mláďat. |
Zajímavosti
MYŠI OBECNĚ: jednou z nejpočetnějších a nejpestřejších skupin hlodavců jsou myšovití. Českým jménem „myši“ obvykle označujeme menší zástupce myšovitých, kteří mají většinou velké oči i ušní boltce a dlouhý lysý nebo jen řídce ochlupený ocas. Způsobem života se však mohou jednotlivé druhy neuvěřitelně lišit. Najdeme mezi nimi samotáře i druhy pospolité, obyvatele pouští, savan i lesů nebo druhy vázané na přítomnost člověka. Některé, jako třeba veliká australská myš bobří, se dokonce specializovaly k částečně vodnímu životu. Téměř všechny myši až na několik výjimek rodí holá, bezmocná mláďata, která zpočátku ukrývají v hnízdě. Výjimkou jsou například bodlinatky z pavilonu Afrika zblízka. Kromě nich zde ale chováme i další zajímavé africké druhy. MYŠ PÁSKOVANÁ: patří do skupiny velmi podobných druhů rodu Lemniscomys, pro které je typické zbarvení hřbetu. Je aktivní ve dne. Nehrabe nory, ale pro mláďata buduje hnízdo na zemi nebo v křovinách. V přírodě se dožívá jen několika měsíců, v lidské péči ale může žít i déle než 4 roky.
Chov v Zoo Praha
V současné době druh nechováme.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
