Tiskoviny

Toko žlutozobý (Tockus flavirostris )
Toko žlutozobý je spíše menší druh s výrazně bíle skvrnitým peřím na křídlech. Samec i samice mají dlouhý žlutý až žlutooranžový zobák, samec se navíc pyšní nízkou přilbou, sahající až ke špičce. Lysina kolem očí je šedá.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Zoborožci (Bucerotiformes) |
Čeleď | Zoborožcovití (Bucerotidae) |
Rozšíření | Afrika (od Etiopie a Somálska po Ugandu a Tanzanii) |
Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (křovinaté savany a světlé lesy) |
Potrava | bezobratlí (všekazi, sarančata a další bezobratlí, plody) |
Rozměry | délka 38–41 cm, váha: 170–225 g |
Rozmnožování | počet vajec 2–6, inkubace 24 dny |
Zajímavosti
Tokové jsou malí afričtí zoborožci, kteří dostali jméno podle volání, jímž se ozývají během toku – hlasitého, stupňujícího se tok-tok-tok-toktoktok. Podobně jako jiní zástupci čeledi zoborožcovitých mají zajímavý způsob hnízdění: samice se po spáření zazdí do dutiny stromu či skály a ponechá si jen malý otvor, kterým ji samec krmí. Touto škvírou také vyhazuje ven trus, aby dutina zůstávala čistá. V bezpečném úkrytu, kam se dostane málokterý predátor, zůstane samice i po vylíhnutí mláďat a veškeré shánění potravy pro celou rodinu tak závisí na jejím partnerovi. Občas se říká, že samice je v dutině uvězněná a ven se sama nedokáže dostat. To však není pravda – ve skutečnosti se ven samice vybourá vlastními silami, jakmile mláďata povyrostou natolik, že uvnitř začne být těsno. Oblíbenou potravou toka žlutozobého jsou všekazi, saranče a kobylky. Často ho proto lze zastihnout ve společnosti mangust, které hmyz vyruší a toko ho snadno posbírá. Stejně rád si pochutná i na štírech, stonožkách, malých hlodavcích nebo plodech.
Chov v Zoo Praha
Toka žlutozobé v současné době nechováme.