Tiskoviny
Takin indický (Budorcas taxicolor)
Má mohutnou klabonosou hlavu, charakteristicky tvarované rohy (vyskytují se u samce i samice) a dlouhou vlnitou srst, která ho skvěle chrání v drsných horských podmínkách.
Foto: Roman Vodička, Zoo Praha
| Třída | Savci (Mammalia) |
|---|---|
| Řád | Sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Čeleď | Turovití (Bovidae) |
| Rozšíření | Asie (od severního Tibetu po střední a jižní Čínu) |
| Biotop | hory, listnatý a smíšený les (horské lesy do výšky 4 500 m n. m.) |
| Potrava | části rostlin (tráva, byliny, listy) |
| Rozměry | délka těla 100–240 cm, délka ocasu 7–15 cm, výška v kohoutku 70–140 cm , hmotnost 150–400 kg |
| Rozmnožování | březost 200–220 dní, počet mláďat 1–2 |
Zajímavosti
Takin je prazvláštní kopytník, který se svým vzhledem vymyká přesnému zařazení. Připomíná tak trochu pižmoně, ale i velké tury a do jisté míry i ovce. Má mohutnou klabonosou hlavu, charakteristicky tvarované rohy (vyskytují se u samce i samice) a dlouhou vlnitou srst, která ho skvěle chrání v drsných horských podmínkách. Takinové dávají přednost životu v horách, a to až do výšky 4500 m n. m. Pravidelně migrují mezi letními pastvinami nad horní hranicí lesa a zimovišti v chráněných lesnatých horských údolích. V létě vytváří početná stáda sdružující až 300 jedinců, která se během zimy rozpadají na menší, asi dvacetičlenné skupiny. Dospělí samci žijí často samotářsky a k samicím se připojují pouze v době říje.
Chov v Zoo Praha
V zoologických zahradách bývají takinové chováni poměrně zřídka. Do Prahy přišli takinové poprvé v roce 1998 z berlínské zoo a jednalo se o pár. Samec bohužel uhynul koncem roku 2000, ale o to větší bylo překvapení, když samice Kurti porodila v březnu 2001 „pohrobka“ – samičku Jiřinku. Bylo to vůbec první mládě takina v českých zoo.
| Umístění v Zoo Praha | Horní část zoo |
|---|
Hlavní nabídka
Sociální sítě
