Tiskoviny

Špaček holohlavý (Sarcops calvus)
Jak už jeho jméno naznačuje, velkou část hlavy má holou, pokrytou lysou růžovou kůží. Jinak je šedočerný.
Třída | Ptáci (Aves) |
---|---|
Řád | Pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | Špačkovití (Sturnidae) |
Rozšíření | Asie ( Filipíny) |
Biotop | tropický les (tropické a subtropické lesy nížin i hor, kokosové plantáže) |
Potrava | bezobratlí, plody (převážně fíky a jiné plody, zřídka bezobratlí) |
Rozměry | délka 27 cm, z toho ocas 15–17 cm, délka křídla 12,5–13,5 cm, hmotnost 110–130 g |
Rozmnožování | Samice snáší 2–3 vejce, inkubace trvá 13–14 dní. |
Zajímavosti
ŠPAČCI OBECNĚ: Špačkovití (Sturnidae) jsou starosvětskou čeledí středně velkých pěvců nejčastěji tmavého zbarvení, často s kovovým leskem. Kromě vlastních špačků mezi ně patří také tropické majny, loskutáci či leskoptve. Jsou to obvykle pospolití ptáci a mnoho z nich vytváří obrovská hejna, která společně létají za potravou či na nocležiště. Ve velkých koloniích také často hnízdí. České jméno „špaček“ přitom není označením výlučné skupiny, která by byla jasně vyčleněná od ostatních špačkovitých, ale je volně užíváno napříč čeledí. Špačci tak obývají prakticky celý areál výskytu čeledi. Mnoho z nich je také známo svou schopností zručně napodobovat nejrůznější zvuky, pro kterou bývají chováni v domácnostech. ŠPAČEK HOLOHLAVÝ: Špaček holohlavý je filipínským endemitem (to znamená, že nikde jinde na světě nežije). Vytváří tři poddruhy, poddruh melanonotus je vzácnější. Podobně jako jiní špačci se dokáže naučit napodobovat všelijaké zvuky, včetně lidského hlasu, a proto bývá často chován v domácnostech. Hnízdí v dutinách stromů až 35 m nad zemí.
Ochrana
druh málo dotčený
Chov v Zoo Praha
Chováme je od roku 2011, v současné době jsme jediná česká zoo, kde jsou k vidění, a to buď v ptačích voliérách dolní části zoo, mezi ostatními ptáky jihovýchodní Asie, nebo ve filipínské expozici Rákosova pavilonu.
Umístění v Zoo Praha | Dolní část zoo |
---|