Tiskoviny
Létavka ušatá (Polypedates otilophus)
Štíhlá žába se světle hnědým hřbetem a světlým, tmavě mramorovaným břichem. Typická je vodorovná zornička a přísavky na koncích prstů. Jméno dostala podle vystouplých hřebenů za očima, nad ušními bubínky.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
| Třída | Obojživelníci (Amphibia) |
|---|---|
| Řád | Žáby (Anura) |
| Čeleď | Létavkovití (Rhacophoridae) |
| Rozšíření | Asie (Indonésie – Borneo) |
| Biotop | tropický les (okraje nížinných deštných lesů, druhotné porosty, zahrady) |
| Potrava | bezobratlí (bezobratlí, zvláště velké kobylky) |
| Rozměry | délka samců až 8 cm, samic až 10 cm |
| Rozmnožování | Samice klade v jedné snůšce 44–120 vajíček, pulci se líhnou za 10 dní. |
Zajímavosti
Létavka je stromová žába, která se pohybuje nejčastěji do výšky 4 m. Často ji lze spatřit v porostu kolem jezírek a tůní, zvláště v době rozmnožování. Samci se v noci ozývají poměrně hlasitým drsným voláním. Samice během amplexu (páření) připraví pěnové hnízdo (zadníma nohama „našlehají“ sliz), které je připevněno na listy a větvičky keřů přesahujících nad hladinu. Pulci buď spadnou do vody i s hnízdem, nebo se vrtěním vysvobodí z vaječných obalů a spadnou přímo do vody.
Chov v Zoo Praha
Létavky najdete v pavilonu Indonéská džungle.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
